V první řadě šlo o vyzkoušení návratu rakety nikoli na původní startovací plochu (to už se SpaceX povedlo dříve), ale o přistání na autonomní plovoucí plošině o 50 km dál. A tam se raketa skutečně trefila – jenom poněkud ostřeji, než by bylo záhodno.

zdroj: SpaceX

Obvykle je vyšetření příčin podobných selhání záležitostí na týdny až měsíce, ale tentokrát měli ve SpaceX jasno už pár dní po výbuchu. Důvod byl totiž prozaický: raketě došla náplň do hydrauliky.

Ta má na starost manévrovací letky, které se vyklápějí po startu a pomáhají udržovat raketu v kýžené pozici. Podle samotného Muska to bylo těsné – být v nádržích o 10 % víc, raketa by zvládla dosednout se vší parádou.

zdroj: SpaceX

I proto mluví v souvislosti s celou zkouškou o úspěchu. Samotná skutečnost, že se raketa dokázala přemístit a vrátit na vzdálenou plošinu, nota bene plovoucí, je důležitý pokrok. Jenom jí to trvalo déle, než ve SpaceX odhadovali.

Takový přešlap se samozřejmě tady a teď prodraží, ale v dlouhodobém horizontu, který Musk & spol. spatřují v raketách na více použití, půjde o vysoce návratnou investici.