Superzemě na obzoru!

- Vesmír autor: Lukáš Grygar

S exoplanetami, tedy planetami mimo naši sluneční soustavu, se díky novým pozorovacím technologiím v posledních letech roztrhl pytel. Najít ale takovou, na které by mohl existovat život, je pořád důvod k oslavám. Zvlášť, když je v podstatě za humny!

Grafické porovnání velikosti nově objevené exoplanety a Země

Grafické porovnání velikosti nově objevené exoplanety a Země,zdroj: PHL

Tím spíš nadchne zpráva, že čerstvě objevená exoplaneta Gliese 832 c se podle výpočtů nachází v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy. Takovou zónou astronomové myslí oblast, ve které je planeta od hvězdy vzdálená „tak akorát“, aby nedocházelo k jejímu přehřívání nebo naopak zamrzání.

Potenciálně obyvatelných exoplanet už známe desítky, ale pokud vynecháme nepotvrzenou Tau Ceti e, máme to nejblíž právě ke Gliese 832 c: dělí nás v astronomickém měřítku relativně skromných 16 světelných let.

Exoplanety

Seznam potenciálně obyvatelných exoplanet,zdroj:PHL

Planeta, nacházející se v souhvězdí Jestřába, je zhruba pětkrát hmotnější než Země a proto ji astronomové přisuzují označení „super“. Výjimečná je také délkou svého roku – zatímco Zemi trvá oběh kolem Slunce 365 dní, superzemě Gliese 832 c to kolem své hvězdy stihne za pouhých pět týdnů.

(o rekordmance v opačném gardu jsme mimochodem psali nedávno: na GU Piscium b trvá rok 80 000 let!)

Takový spěch znamená, že planeta krouží velice blízko své hvězdy. Gliese 832 c si to ale může dovolit, protože jejím sluncem je červený trpaslík, to znamená hvězda podstatně chladnější než Slunce (které ale kariéra červeného trpaslíka časem čeká).

Model exoplanety se dvěma měsíci, obíhající červeného trpaslíka

Model exoplanety se dvěma měsíci, obíhající červeného trpaslíka,zdroj:NASA

O případné obyvatelnosti planety zároveň do velké míry rozhoduje její atmosféra. Stačí obrátit zrak k naší důvěrně známé jitřence Venuši, která jako by Zemi z oka vypadla, ale hustá mračna oxidu uhličitého planetu dusí skleníkovým efektem – teploty na jejím povrchu dosahují přes 400 °C.

Jak se to má s Gliese 832 c zjistíme až s příští vlnou pokročilých dalekohledů a družic, mezi které patří třeba v inženýrských bolestech konstruovaný Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Už teď na jejich zvědavé zraky čeká vydatná porce dosud objevených exoplanet:

Pídit se po planetách mimo naši sluneční soustavu, nota bene takových, kde by mohl existovat život, není rozhodně od věci. Vzhledem k tomu, že si skleníkový efekt umíme zdatně vyrobit i tady na Zemi, přijde možná jednou nějaká taková jedině vhod...

Tagy: exoplaneta

Zdroje: University of New South Wales