Superzemě na obzoru!
27. 6. 2014 – 14:00 | Vesmír | Lukáš Grygar | Diskuze:
S exoplanetami, tedy planetami mimo naši sluneční soustavu, se díky novým pozorovacím technologiím v posledních letech roztrhl pytel. Najít ale takovou, na které by mohl existovat život, je pořád důvod k oslavám. Zvlášť, když je v podstatě za humny!
Tím spíš nadchne zpráva, že čerstvě objevená exoplaneta Gliese 832 c se podle výpočtů nachází v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy. Takovou zónou astronomové myslí oblast, ve které je planeta od hvězdy vzdálená „tak akorát“, aby nedocházelo k jejímu přehřívání nebo naopak zamrzání.
Potenciálně obyvatelných exoplanet už známe desítky, ale pokud vynecháme nepotvrzenou Tau Ceti e, máme to nejblíž právě ke Gliese 832 c: dělí nás v astronomickém měřítku relativně skromných 16 světelných let.
Planeta, nacházející se v souhvězdí Jestřába, je zhruba pětkrát hmotnější než Země a proto ji astronomové přisuzují označení „super“. Výjimečná je také délkou svého roku – zatímco Zemi trvá oběh kolem Slunce 365 dní, superzemě Gliese 832 c to kolem své hvězdy stihne za pouhých pět týdnů.
(o rekordmance v opačném gardu jsme mimochodem psali nedávno: na GU Piscium b trvá rok 80 000 let!)
Takový spěch znamená, že planeta krouží velice blízko své hvězdy. Gliese 832 c si to ale může dovolit, protože jejím sluncem je červený trpaslík, to znamená hvězda podstatně chladnější než Slunce (které ale kariéra červeného trpaslíka časem čeká).
O případné obyvatelnosti planety zároveň do velké míry rozhoduje její atmosféra. Stačí obrátit zrak k naší důvěrně známé jitřence Venuši, která jako by Zemi z oka vypadla, ale hustá mračna oxidu uhličitého planetu dusí skleníkovým efektem – teploty na jejím povrchu dosahují přes 400 °C.
Jak se to má s Gliese 832 c zjistíme až s příští vlnou pokročilých dalekohledů a družic, mezi které patří třeba v inženýrských bolestech konstruovaný Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Už teď na jejich zvědavé zraky čeká vydatná porce dosud objevených exoplanet:
zdroj: Tom Hands
Pídit se po planetách mimo naši sluneční soustavu, nota bene takových, kde by mohl existovat život, není rozhodně od věci. Vzhledem k tomu, že si skleníkový efekt umíme zdatně vyrobit i tady na Zemi, přijde možná jednou nějaká taková jedině vhod...