Barva oceánů se podle studie publikované v časopise Nature, založené na pozorování satelitních snímků, mění spolu se složením fytoplanktonu. Může za to klimatická změna a s ní spojené oteplování povrchových vod.

Teplotní rekordy od minulého roku nepadají jen na souši. Nedávná analýza zjistila postupný nárůst průměrné teploty světových moří nad normál od března 2023. Teploty oceánů trhaly rekordy v uplynulém roce každý den.

Na vině jsou emise skleníkových plynů a meteorologický fenomén El Niño. Oceány absorbují asi třetinu oxidu uhličitého (CO₂) a 90 procent přebytečného tepla. Pomáhají planetu ochlazovat, avšak klimatická změna je činí stále zranitelnějšími.

Spalování fosilních paliv vede k poklesu jejich pH. Oceány se stávají kyselejším, více nepřátelským prostředím vůči životu, který v nich za normálních okolností prosperuje. Mění se i jejich barva, napsal server BBC News.

Děje se tak celkem na 56 procentech rozlohy globálního oceánu, což je větší plocha, než kterou zabírá pevnina. V nízkých zeměpisných šířkách poblíž rovníku se oceánská hladina stále více zelená, jinde se zase stává modřejší.

Nejde o sezónní jev 

„Barva (oceánů) sama o sobě není něčím, co můžeme snadno popsat naším jazykem nebo vidět pouhým okem,“ vysvětluje vědec B. B. Cael z National Oceanography Centre v britském Southamptonu.

Odráží ovšem jejich zdraví. Co se nachází v nich, zrcadlí se prostřednictvím barvy na hladině. A tu mohou odborníci pozorovat a porovnávat na satelitních snímcích. Změny barvy podle nich souvisejí s proměnami ve složení fytoplanktonu.

Ten obsahuje chlorofyl, fotosyntetické barvivo, které dodává hladině zelený odstín. Sytě modré oceány jsou chudší na život, zelenější hladiny signalizují vody zahuštěnější fytoplanktonem – pravidelnou potravou pro zooplankton.

Vědci jsou přesvědčeni, že změny barvy oceánů nejsou sezónním jevem, ale přímým důsledkem klimatických změn a s nimi souvisejícím oteplováním povrchových vod. Dopad těchto změn podle nich bude dramatický.

Větší hustota fytoplanktonu se bude posouvat severně přibližnou rychlostí 35 kilometrů za deset let, což povede i ke změnám ve složení zooplanktonu. Lze očekávat dopad na živočichy, kteří se zooplanktonem živí, jako jsou ryby.