Rychlé tání alpských ledovců se v posledních třech dekádách postaralo o sérii pozoruhodných nálezů. Nejslavnějším z nich je pračlověk Ötzi, mumifikovaný muž, který žil před více než pěti tisíci lety.

Jenže co tání dalo, to také rychle bere. Ledovcové vrstvy, které odkryly časy staré tisíce let, rychle mizí. Archeologové si proto musí pospíšit s dalším průzkumem, aby ho stihli před tím, než led odtaje.

"Je to velmi krátké okno pro další průzkum," nechala se slyšet archeoložka Regula Gublerová pro agenturu AFP k vyhlídkám na další objevy. "Během dvaceti let budou nynější oblasti ledu ztraceny a spolu s nimi případné nálezy. A to nás stresuje."

Druhý Ötzi nebude

Archeologové se obávají, že ledovcové tání postoupilo natolik, že další objevy typu pračlověka Ötziho jsou téměř nemyslitelné. Artefakty či ostatky se vlivem tání samozřejmě ihned nevypaří, bez zařazení do příslušné vrstvy ledu se však v první řadě ztrácí kontext doby, do které patřily.

Tělo pravěkého člověka Ötziho nalezené v alpském ledovci. | zdroj: Profimedia

Pokud se vlivem tání promíchají artefakty z vrstvy staré šest tisíc let s artefakty z vrstvy staré deset tisíc let, vědci budou mít náročnější (a někdy témě nemožnou) práci s tím, aby nález správně pochopili a zařadili. Mnoho organických stop – zejména ostatků lidí, ale třeba i zbytky ošacení – může tání zničit. Dosud je led pomáhal udržet zakonzervované. Při vyšších teplotách mohou být zničeny.

Co je ale horší, za prvotní nálezy v Alpách jsou odpovědní 'amatéři'. Bez jejich 'práce' není dost dobře možné odborně prozkoumat 300 tisíc čtverečních kilometrů pohoří, které se navíc vyznačuje obtížným terénem.

Pračlověk alpinistou

Typickým příkladem toho, jak archeologický objev v Alpách vypadá, může být nález dvou italských horolezců z roku 1999, kteří v při slézání ledovce Arolla našli starou dřevěnou sošku.

Vzali si ji domů a pověsili na zeď. Jen náhodou ji v roce 2018 spatřil v domě archeolog Piierre Yves Nicod. Vypůjčil si ji a odbornou analýzou zjistil, že to je nejspíš dva tisíce let starý keltský předmět z doby železné.

Bez přesného místa nálezu je však kontext objevu v mlze – a nejspíš tam zůstane.

Sbírka artefaktů z rozmrzajících alpských svahů. | zdroj: @Walliser Kantonsmuseen

Přitom právě nálezy z posledních desítek let obrátily odborný názor na to, jak významnou roli hrály Alpy (a hory obecně) pro prehistorického člověka. Do devadesátých let se historici domnívali, že naši předci se horám vyhýbali. Ale že opak byl často pravdou, ukázal zatím poslední nález stop alpských hledačů krystalů z doby kamenné před 9500 lety.

Skupina prehistorických lidí si tehdy udělala výšlap po boku alpského ledovce ve snaze najít v horách ložisko krystalů, které byly využívány pro výrobu nástrojů.

"Dnes už víme, že lidé byli tehdy schopni vystoupat až do nadmořské výšky tří tisíc metrů ve snaze najít krystaly a další suroviny," sdělil švýcarský archeolog Christian auf der Maur.

Historický artefakt do obýváku nepatří

Je zřejmé, že pokud nechceme z této prehistorie ztratit mnoho cenných informací, budou archeologové potřebovat spolupráci horolezců, turistů i místních obyvatel. Jinak budou nacházet artefakty v obývácích.

Bez této spolupráce hrozí, že teprve nyní objevované skryté dějiny mohou být navždy ztraceny.

zdroj: YouTube