Tělo mrtvého muže zamořilo krematorium radiací

MAGAZÍN - Člověk autor: Radek Chlup

Zesnulého muže zpopelnili. Nikdo přitom netušil, že se z něj šíří radiace.


Pracovník krematoria vytahuje popel z pece

Pracovník krematoria vytahuje popel z pece,zdroj: Ilustrační foto Profimedia.cz

Kremace lidí, kteří se před svou smrtí podrobovali radiové léčbě, může být nebezpečná. Upozornila na to kauza, která se stal v Arizoně.

Alarmující případ

Byl rok 2017, když se devětašedesátiletý muž odebral do jedné arizonské nemocnice s abnormálně nízkým tlakem a rakovinou slinivky. O dva dny později zemřel. Když jeho ostatky zpopelnili, unikl do ovzduší radioaktivní a nebezpečný přípravek, který se používá v nukleární medicíně.

Pouhý den před úmrtím nemocnému muži podali v nemocnici injekcí lutetium Lu 177 a vysoké množství tohoto radioaktivního přípravku se stále nacházelo v jeho těle i po smrti.

Zaměstnanci o tom neměli ponětí. Dozvěděli se to teprve za měsíc, kdy je kvůli smrti muže kontaktovala nemocnice.  Měření pomocí Geigerova-Müllerova čítače pak odhalilo, že prostory krematoria jsou zamořeny radiaktivitou. Další zařízení vypátralo také původce izotop lutecia 177Lu, jemuž byl vystaven zemřelý muž.

Záření bylo nicméně nízké. "Nebylo to jako druhá exploze Černobylu nebo Fukušimy, ale bylo to větší, než byste čekali, " řekl spoluautor zprávy kliniky Mayo, která případ popisuje, a referent radiační bezpečnosti Kevin Nelson.

Alarmující případ poukazuje na kolaterální rizika v průměru zhruba u 18,6 milionu procedur nukleární medicíny, které ve Spojených státech zahrnují radiofarmaka.

Existují pravidla regulující způsob, jakým se tyto prostředky podávají živým pacientům, celkový obraz se ale stává nejasným v momentě, kdy pacienti umírají. A to díky spleti různých zákonů a standardů v každém státě unie.

Případ zmíněného muže je alarmující, protože jeho radioaktivní stav proklouzl trhlinami v zákonech.

"Radiofarmaka představují často přehlížený bezpečnostní posmrtný problém," píší experti z kliniky Mayo. Upozorňují, že kremace pacientů uvolňuje radiofarmaka (léčiva obsahující jeden nebo více atomů radionuklidu), která mohou pracovníci vdechnout, nebo se mohou uvolnit do jiné komunity lidí, a tak vést k jejich větší expozici než samotného pacienta.

Kam s radioaktivním nebožtíkem?

A teď k tomu zásadnímu. Když vědci provedli analýzu moči operátora krematoria, nemohli najít žádné stopy lutetia Lu 177. Objevili však jiný radioaktivní izotop – technecium Tc 99m.

Zaměstnanec řekl, že nikdy nebyl vystaven radioaktivní léčbě. Proto si vědci myslí, že operátor mohl být vystaven techneciu Tc 99m při kremaci jiných lidských pozůstatků. To naznačuje, že problém může být rozsáhlejší.

Množství radiačního záření, v případě zmíněného nebožtíka je nízké pro vznik rakoviny u zaměstnanců krematoria anebo pro nebezpečné jaderné zamoření. Obavy by byly na místě tehdy, pokud by byl někdo těmto prostředkům nukleární medicíny vystaven opakovaně.

Jen ve Spojených státech ročně evidují na 18,6 milionu léčebných procedur s radiofarmaky. Vzhledem k tomu, že je v USA zpopelněna více než polovina lidí, kteří podstoupili nukleární léčbu, jde o oblast zdravotnictví, na kterou by se měla zaměřit pozornost.

Vhodné by bylo aplikovat lepší způsob hodnocení radioaktivity u pacientů (před jejich zpopelněním) a standardizovat způsob, jakým jsou o možných rizicích informováni zaměstnanci krematorií.

Studie byla publikována v JAMA

Tagy: radiace nemoci rakovina věda a poznání kremace