Tesla spustila v Česku samořízení. Co přesně FSD Supervised umí, a co ne

Ministerstvo dopravy 21. září uznalo prozatímní evropské schválení, které letos v dubnu vydal nizozemský schvalovací úřad RDW. Podle oficiálního prohlášení citovaného serverem Kryptomagazin ministerstvo k posouzení systému přistoupilo odpovědně, jednalo se zahraničními partnery i se zástupci Tesly a posuzovalo systém především z hlediska bezpečnosti. Česko se tímto krokem zařadilo mezi sedm zemí Evropské unie, které systém na svém území povolily.

Cesta k tomuto rozhodnutí přitom nebyla přímočará. Podle portálu Teslarati šlo o výrazný obrat, protože Praha dřív v roce 2026 odmítla nizozemské schválení automaticky uznat, a to kvůli obavám o dodržování rychlostních limitů, rozpoznávání dopravních značek a sledování pozornosti řidiče, přičemž úředníci upřednostňovali koordinovaný přístup na úrovni celé EU. Teprve měsíce odborného posuzování, jednání s Teslou i dalšími členskými státy a reálná data z zemí, kde už systém funguje, podle stejného zdroje tyto obavy rozptýlily.

Postoj ostatních evropských zemí přitom zůstává dodnes rozdílný. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva citovaného serverem AutoHled požaduje Německo detailní technické posouzení, Francie považuje celý postup za předčasný a Švédsko varuje před nebezpečným precedentem, zatímco Nizozemsko, Litva, Estonsko, Dánsko, Belgie, Slovinsko a nyní i Česko se rozhodly nizozemské schválení uznat samostatně, bez čekání na jednotné evropské rozhodnutí.

Navzdory názvu Full Self-Driving je ale důležité rozumět tomu, co systém skutečně znamená. Podle popisu na serveru Auto.cz musí mít řidič po celou dobu ruce připravené v pohotovostní poloze blízko volantu a sledovat provoz jen prostřednictvím trojrozměrné vizualizace okolí zobrazené na centrálním displeji, přičemž jde stále o asistenční systém druhé úrovně podle klasifikace SAE, ne o autonomní vůz. Odpovědnost za jízdu tak zůstává výhradně na člověku za volantem, bez ohledu na to, jak samostatně auto právě jede.

Systém přitom zvládá poměrně širokou škálu situací. Podle Kryptomagazinu dokáže samostatně projíždět městskými ulicemi, reagovat na křižovatky, měnit jízdní pruhy nebo řídit vozidlo podle navigační trasy, a ministerstvo i sama Tesla přitom opakovaně zdůrazňují, že řidič musí zůstat plně soustředěný a připravený kdykoli převzít kontrolu.

Systém navíc není dostupný úplně všem majitelům Tesel v Česku. Podle serveru Svět Androida podporují FSD Supervised v Evropě jen vozy s výpočetní jednotkou HW4, kterou Tesla montuje zhruba od poloviny roku 2023, zatímco starší vozy s HW3 zůstávají bez možnosti aktivace. Jednorázový nákup funkce Tesla v Evropě letos zrušila, takže zájemcům zbývá jen měsíční předplatné za 2400 korun.

Právě na tento první reálný zážitek reagoval na síti X i pražský uživatel Josef Dvořák, který po prvních zhruba sto kilometrech jízdy po Praze a okolí popsal systém jako sebejistý, plynulý a takový, který si po pár kilometrech získá důvěru řidiče. Ve stejném vláknu ale zároveň upozornil na drobné nedostatky, konkrétně že směrovka bliká nejen při výjezdu z kruhového objezdu, ale i při vjezdu na něj, a že systém v úsecích s omezením na třicet kilometrů v hodině action spíš přibrzďuje provoz, než aby ho plynule vedl. I s těmito výhradami ale podle svých slov hodnotí zkušenost jako technologii, která podle jeho slov zásadně mění pohled na svět aut, obzvlášť ve spojení s asistentem Grok integrovaným přímo do vozidla.

Rozsah dopadu na české silnice zatím zůstává omezený. Podle staršího vyjádření ministerstva citovaného AutoHledem se dřívější diskuse o schválení týkala necelých tří set vozů v celém Česku, tedy zlomku všech Tesel na tuzemských silnicích, přičemž reálné rozšíření teď záleží na tom, kolik z nich splňuje podmínku novějšího hardwaru a kolik majitelů si bude ochotno platit měsíční předplatné. Tesla podle Teslarati očekává, že funkci na způsobilá vozidla nasadí formou aktualizace softwaru přes internet v následujících dnech, podobně jako to udělala po předchozích národních schváleních jinde v Evropě.