Nový americký prezident Donald Trump podle televize NPR během svého inauguračního projevu snil o tom, že Spojené státy pošlou astronauty na Mars. Že tam zapíchnou americkou vlajku oznámil způsobem, jako by k tomu mělo dojít ještě za jeho úřadu. Člověk se však na rudou planetu nepodívá ještě hodně dlouho.

„Budeme pokračovat v naší cestě ke hvězdám a vyšleme americké astronauty, aby zasadili hvězdy a pruhy (tedy americkou vlajku) na planetu Mars,“ prohlásil Trump. Na jeho slova se smíchem a zdvihnutými palci zareagoval miliardář Elon Musk, který má sehrát v tomto Trumpově snu hlavní roli.

Původně měl v plánu vyslat lidskou posádku na Mars už v roce 2024. Postupně však odložil start na konec dekády. Podle něj první lidé přistanou na sousední planetě do konce roku 2029, napsal loni server LADbible. „Vytváříme jízdní řád, jak dostat na Mars milion lidí,“ vzbudil loni pozornost internetové veřejnosti šéf společností SpaceX.

Půjde podle něj o složitý a nebezpečný podnik. Už v roce 2021 upozornil, že si rudá planeta vyžádá mnoho obětí. „Můžete zemřít, může to být nepříjemné a pravděpodobně nebudete mít dobré jídlo. Upřímně, na začátku nejspíš zemře spousta lidí. Bude to náročná a nebezpečná cesta, která vás možná bude stát život,“ tvrdil Musk.

Právě hrozby pro astronauty jsou důvodem, proč Musk nikdy neměl šanci dostat lidskou posádku na Mars už v roce 2024. Podle některých expertů k tomu nedojde ještě hodně dlouho, dokonce ani na konci dekády.

Věda musí nejprve vyřešit negativní dopady kosmického prostředí na lidský organismus během dlouhých letů, až pak může hledat odpověď na otázku, jak to udělat, aby na Marsu kdokoli přežil. Největší výzvou pak bude zajistit bezpečnou reprodukci v takto nehostinném prostředí.

Dávej pozor na to, co si přeješ 

Rudá planeta se bude snažit lidi zabít různými způsoby. Teploty tam mohou dosahovat až 70 stupňů Celsia a klesnout mohou na -225 stupňů Celsia. Navíc tam není magnetické pole, astronauti tak budou vystaveni smrtícím dávkám vesmírného a slunečního záření.

Nebezpečí budou představovat i dopady meteoritů nebo letní prachové bouře, které jsou tak gigantické, že pokrývají jako prachová deka celou planetu. Nejsou sice podle serveru ScienceAlert příliš silné, marťanský prach se ale přilepí na všechno, čeho se dotkne. Mars je navíc pustinou posetou ostrými kameny s nedýchatelnou atmosférou. Stačí na jeden za špatné viditelnosti šlápnout, protrhne se skafandr a astronaut se začne dusit.

Až tedy vyřešíme, jak zajistit bezpečnost astronautů na Marsu, pak se můžeme zabývat tím, kdy je tam pošleme. 

Lidstvo však čelí dalším výzvám, na něž už před lety Musk upozorňoval. Pokud chceme na Marsu vybudovat marťanskou civilizaci, nesmíme být závislí na Zemi zmítané zhoršujícími se klimatickými změnami, přírodními katastrofami a vyčerpávajícími se zdroji. Města a základny budeme muset postavit z tamních zdrojů.

Soběstačnost znamená stavět na Marsu domy a pěstovat tam jídlo. Obě výzvy vědci zkoumají a přinesli zajímavé návrhy – například stavební materiál AstroCrate inspirovaný tradicí starověkých Římanů. Jde o pevnou  směs marťanského regolitu a lidského potu, krve a slz, napsal web Futurism.

Nedávná studie čínských expertů zase identifikovala druh mechu odolný vůči drsným podmínkám na Marsu. Mech sice není jedlý, mohl by však vést k vyřešení výzvy, co budou lidé na Marsu jíst.