Představte si svět bez civilizačních chorob, jako je rakovina nebo Alzheimerova choroba, s mnohem vyšší mírou dožití. Zní vám to jako utopické sci-fi? Vědci z Austrálie nedávno zveřejnili v časopisu Nature studii, v níž navrhují, že dosáhnout bychom toho mohli editací lidské DNA. To je nebezpečné smýšlení, varoval jiný výzkum.

Rakovina, obezita, cukrovka, Alzheimerova choroba, ischemická choroba srdeční, schizofrenie a další. Tyto nemoci způsobují obrovské utrpení mnoha lidem po celém světě, přitom by stačilo vypnout některé části v lidském genomu, a staly by se minulostí, píšou v článku experti z několika institucí.

Jako řešení navrhli editaci DNA u lidských embryí, čímž by se rodili lidé s mnohem nižší pravděpodobností vzniku těchto chorob, kteří by „vylepšené geny“ předávali i svým potomkům, a ti by je zase předávali těm svým. Vznikly by celé populace dlouhověkých a zdravých jedinců. Tato praxe, přestože zní futuristicky, není úplně nová.

Věda učinila v průběhu 21. století pokrok a naučila se zasahovat do zvířecího i lidského genomu. Důkazem jsou dvojčata Lulu a Nany, jejichž DNA ještě v embryonálním stavu ilegálně upravil čínský vědec Che Ťien-kchuej ve snaze učinit je odolnějšími vůči viru HIV. Neschválený experiment vyvolal mezinárodní pobouření kvůli etice i rizikovosti, přičemž si vyžádal volání po přísnějších regulacích. Genetik byl zatčen a uvězněn.

Více škody než užitku

Debatu o editaci DNA lidských embryí opět rozvířili vědci v lednové studii, v níž posoudili dopady této praxe matematickým modelováním. Vytvořili simulaci, jež ukázala dopady editace více variant DNA. Jinými slovy demonstrovali, co by se stalo s lidským tělem po genetickém odstranění vícero znaků souvisejících s civilizačními chorobami. Experiment popsal například server Medical Express.

Pouhých deset míst v genomu. Tak málo by stačilo změnit k celoživotnímu snížení pravděpodobnosti vzniku nějaké z výše zmíněných chorob. Například úprava deseti variant genů spojených s Alzheimerovou chorobou by mohla snížit pravděpodobnost, že se v průběhu lidského života objeví, až desetinásobně. Podobné výsledky zaznamenali vědci také u ostatních civilizačních nemocí. A stačí si jen představit, co dalšího bychom s genetickými nůžkami dokázali.

Ve stejném časopisu však vyšla studie, která před snahou vyzrát nad přírodou varovala. Současná technologie pro editaci genů není přesná. Kromě toho zatím neumíme s jistotou identifikovat geny zodpovědné za konkrétní problémy, což znamená, že bychom mohli upravit špatná místa v DNA a napáchat více škody než užitku. Jeden upravený gen by navíc mohl změnit další, což by také mohlo vést k nezamýšlenému dominovému efektu a katastrofě. Nezdařený zásah v DNA u lidských embryí by se pak nesl s celými generacemi.

Podle článku jednou na genetickou úpravu lidské DNA skutečně dojde, technologický pokrok je totiž neúprosný, a tak jako v případě internetu a umělé inteligence (AI) bude rychlejší než regulace. Kvůli nákladnosti si ale nelze představit linky na genetickou editaci lidských embryi. Diskrétní vylepšování nebo oprava DNA dětí od bohatých rodin, to už je něco, čeho se jednoho dne staneme svědky.