Schizofrenie, ADHD, deprese, úzkosti, autismus, mentální anorexie, závislost na návykových látkách – tyto a další problémy byly pravděpodobnější v párech. Jinými slovy, pokud jeden z partnerů trpí depresemi, je vysoká šance, že to tak bude i u toho druhého. Podle autorů výzkumu to rozhodně není náhoda.

„Zjistili jsme, že většina psychiatrických poruch má konzistentní korelace mezi manželi napříč národy a generacemi. To naznačuje jejich význam v populační dynamice psychiatrických poruch,“ napsali odborníci.

Sdílení a porozumění

Shodují se, že za tím stojí kombinace tří faktorů. Obvykle si podvědomě vybíráme partnery, kteří jsou nám podobní. Roli v tom hraje i skutečnost, že výběr partnerů je omezený stejně jako druhy psychických problémů. Navíc, lidé v dlouhodobých svazcích se sobě navzájem podobají čím dál více.

Přítomnost jedné duševní poruchy u obou rodičů zvyšuje riziko diagnózy u dětí, upozornili experti. To je důležité zjištění pro studium těchto chorob. Podle genetických analýz jsou totiž naše sexuální vzorce náhodné. Tento výzkum to zpochybňuje.

„Možná si díky sdílenému utrpení lépe rozumíme. Takže se k sobě přitahujeme,“ uzavřeli odborníci.