Dříve to trvalo dlouhé měsíce až roky. Dnes pouhé týdny.

Tým z Královské univerzity vědy, techniky a lékařství v Londýně zahájil testy vakcíny proti novém koronaviru SARS-CoV-2 (dříve nCov), který způsobuje nemoc nazvanou COVID-19. A není jediný.

Myši v první linii

Doktor Paul McKay se svými spolupracovníky získali genovou sekvenci nového koronaviru počátkem února a zařadili se mezi několik týmů, které se snaží vyvinout vakcínu proti nové epidemiologické hrozbě. Během pouhých dvou týdnů (!) výzkumníci vyrobili pokusnou očkovací látkou, kterou aplikovali do laboratorních myší.

Zahájením testů na myších samozřejmě výzkum nekončí. Není jisté, zda vakcína proti koronaviru skutečně pomůže a jaké budou její případné vedlejší účinky. Pokud vše dopadne dobře, bude nutné ji vyzkoušet na lidech.

Doktor Paul Mckay pracuje s pipetou na vývoji vakcíny proti koronaviru Covid-19 na Královské univerzitě vědy, techniky a lékařství v Londýně. Tým britských vědců už začal vakcínu testovat | zdroj: Profimedia

Testování vakcín je drahé, komplikované a obvykle zabere několik let. Tentokrát by však mohlo být rychlejší, protože situace je naléhavá.

Nejrychleji se zatím z laboratoří k pacientům dostalo očkování proti viru Zika - za sedm měsíců. I to je na koronavir zoufale dlouho. Vakcína však může odvrátit případnou druhou vlnu nákazy.

"Můžeme se stát svědky druhé vlny v globálním měřítku. K tomu, abychom ji zastavili, bude vakcína důležitá," řekl vedoucí týmu britských výzkumníků McKay.

Technologie pomáhají

Zmíněný tým z londýnské univerzity patří do z Koalice pro inovace epidemiologické připravenosti (CEPI). Na vakcíně pracují i další týmy z této koalice.

Podle prvních odhadů představitelů Světové zdravotnické organizace (WHO) měla vakcína vzniknout snad v druhé polovině tohoto roku, možná až napřesrok. Britové ale tato očekávání mohou předčit.

A nejen oni. Vlastní očkovací látku už testují na myších i biologové v čínské Šanghaji. O čínském výzkumu se však ví méně než o tom britském.

Realita zkrátka předčila očekávání. Od minulých epidemií se zlepšily medicínské nástroje. Novinky mají dva společné jmenovatele: strojové učení a genové editory, jakým je CRISPR.

Umělá inteligence patrně sehrála při vývoji vakcíny zásadní úlohu. Tušit to lze z jejich jiných příspěvků pro boj s epidemií nového koronaviru. Na konci ledna se například ukázalo, že strojové učení BlueDot již 31. prosince 2019 odhalilo koronavirus jako možnou globální hrozbu.

Umělá inteligence k tomu dospěla pomocí veřejně dostupných údajů o šíření choroby. S jejich pomocí dokázala predikovat šíření choroby lépe než lidé.

Minulý týden jiné strojové učení MT-DTI identifikovalo nejefektivnější známá antivirotika proti novému koronaviru. Určilo anvirotikum atazanavir používané proti viru HIV. A s tím souvisí druhý nový nástroj epidemiologů – genový editor CRISPR, který umožnil lépe poznat genom.

Pokrok v technologiích molekulární biologie a genetiky zvyšuje šance, že příští epidemie bude potlačena ještě dřív, v zárodku.