Galaxii JADES-GS-z14-0 podle něj původně objevil vesmírný dalekohled Jamese Webba v lednu 2024. Její světlo cestuje k Zemi 13,4 miliardy let, což znamená, že vznikla „jen“ pár set milionů let po velkém třesku a umožňuje tedy astronomům studovat formování galaxií na počátku vzniku vesmíru.

Podle studie zveřejněné v časopisu The Astrophysical Journal se ovšem zdá, že se krátce po jeho vzniku formovaly rychleji, než se myslelo. „Je to jako najít dospívajícího člověka tam, kde byste čekali pouze děti,“ okomentoval objev kyslíku a dalších těžkých prvků v galaxii hlavní autor studie Sander Schouws z observatoře v nizozemském Leidenu po výzkumu soustavou teleskopů v chilské poušti ATACAMA.

Mimořádný objev

Podle vědců samotná přítomnost kyslíku a těžkých prvků v galaxii ke vzniku mimozemského života nestačí. V tomto ohledu jsou pro badatele ukazateli podmínky na každé planetě, vysvětlila astronomka Anežka Srbljanović z Evropské jižní observatoře.

Kyslík se nachází v každé galaxii. Uvolňují ho do mezihvězdného prostoru umírající hvězdy na konci svého života, je to takový jejich poslední výdech.

Mladé hvězdy jsou plné lehkých prvků, jako je helium a vodík. Jak se vyvíjejí a stárnou, vytvářejí těžší prvky, jako je právě kyslík, které se po jejich zániku rozptýlí po galaxii.

Detekce kyslíku v JADES-GS-z14-0 je ovšem mimořádná, protože to znamená, že vesmír mohl být plný těžkých prvků krátce po svém vzniku.