Mikroplasty neznečišťují pouze životní prostředí, ale i lidský organismus. Zvláště očividné to podle vědců je u lidského mozku. Nová studie zjistila, že jeho zamoření drobnými plastovými úlomky je stále horší a roste exponenciálně. Nejhorší na tom je, že se přesně neví, jaké to může mít na životní důležitý orgán dopad. Informuje o tom list The Guardian.

Tým tvořený převážně experty z Novomexické univerzity došel k těmto závěrům po přezkoumání vzorků mozků a jater odebraných při pitvách v letech 2016 až 2024 a po rozšíření výzkumu na pitvy provedené v letech 1997 až 2013. Koncentrace mikroplastů narůstala od nejstarších vzorků po nejnovější.

Vědci také zjisti, že byla asi šestkrát vyšší ve vzorcích mozků lidí, kterým byla za jejich života diagnostikována demence. Zdůrazňují však, že to neznamená přímou souvislost mezi mikroplasty v mozku a zákeřnou nemocí.

Podle odborníků možná mohou změny v mozku způsobené demencí nějakým způsobem usnadňovat hromadění mikroplastů v mozku. Jejich dopady na orgán ještě nejsou zcela pochopeny a pro získání odpovědí budou zapotřebí další studie. Už teď ale vědci označují svá zjištění za znepokojivá. Lidský mozek může podle nich obsahovat množství mikroplastů o celkové hmotnosti sedmi gramů, což je jako velká plastová lžíce (nikoli malá lžička). 

Tápeme ve tmě

„Ještě jsem se nesetkal s jedinou lidskou bytostí, která by řekla: ‚V mém mozku je hromada plastů a jsem s tím úplně v pohodě‘,“ cituje časopis Smithsonian Matthewa Campena, toxikologa z Novomexické univerzity a spoluautora práce.

Plastové částečky si nevybírají, na koncentraci v mozku nemá vliv pohlaví, etnická příslušnost ani příčina smrti, píšou experti v časopisu Nature Medicine. V menší, i když stále znepokojivé míře je našli i v játrech a ledvinách.

Mikroplasty (a menší nanoplasty) jsou drobné úlomky, které vznikají rozpadem plastových předmětů, jako jsou obaly na jídlo, PET láhve, různé nádoby, oblečení, pneumatiky a další. Znečišťují celou planetu. Najdeme je na vrcholu Mount Everestu a na dně Mariánského příkopu. Dýcháme je, jíme a pijeme každý den. Vědci už je našli v krvi, spermatu, mateřském mléku, kostní dřeni, orgánech nebo placentách těhotných žen.

Děsí je nevědomost. Neznáme skutečný dopad mikroplastů na lidské zdraví, zatímco expozice v životním prostředí i koncentrace v našem organismu narůstají. Předpokládá se, že mohou způsobovat záněty, infarkty a zvyšovat riziko rakoviny.