Už od jara 2020 lékaři vědí, že kromě respiračních příznaků může mít covid vliv i na neurovaskulární soustavu – na tepny a mozek. Zatímco na počátku epidemie se ale objevovaly spíše útržkovité případy lidí, u nichž covid způsobil výjimečně i mrtvici, dnes je balík dat o tomto projevu choroby obsáhlejší.

Výzkumníci z amerického Národního institutu zdraví (NIH) vedení lékařem Myoung-Hwaem Leem nedávno analyzovali mozkové tkáně devatenácti pacientů ve věku od pěti do třiasedmdesáti let, kteří zemřeli na covid. Většina z nich měla před smrtí přitěžující diagnózy včetně cukrovky či kardiovaskulárních chorob.

S využitím magnetické rezonance ve zkoumaném vzorku výzkumníci narazili na deset pacientů s mozkovými anomáliemi. Při jejich detailním studiu pomocí fluorescenční mikroskopie zjistili únik krevní bílkoviny fibrinogenu. Seskupení této bílkoviny přitom obklopovaly imunitní buňky. Byl to stejný projev, jakým by organismus reagoval na zánětlivé onemocnění mozku.

Tito lidé tedy utrpěli sérii drobných, ale systémových krvácení do mozku.

Obrana, která může zabít

"Velmi malé krevní cévy, které máte v mozku, propouštěly krev," sdělil k výsledkům studie lékař Avindra Nath z NIH. "Překvapilo nás to, protože jsme čekali poškození vzniklé nedostatečným okysličením. Namísto toho jsme pozorovali cosi, co souvisí jinak s mrtvicemi a neurozánětlivými chorobami."

Navzdory testům v mozkových tkáních výzkumníci nenašli žádné stopy po SARS-CoV-2. Ve studii publikované v žurnálu New England Journal of Medicine však připouštějí, že virus mohl být v době analýzy už pryč z organismu.

Vědci se však přiklánějí k jiné možnosti. "Naše výsledky naznačují, že poškození mozku, která jsme viděli, nemusela být způsobena virem SARS-CoV-2, který přímo infikoval mozek," řekl Nath. "Místo toho bylo zaviněno zánětlivou reakcí těla na virus."

Virus může vyvolat nebezpečné imunitní reakce, které v některých případech způsobí ještě větší škodu, než má samotný covid. Souvisí to s povrchovým S-proteinem koronaviru (vypadá jako bodliny na virových částicích), který snáz, než proteiny jiných virů působí na krevní buňky.

Dřívější studie například odhalila, že krevní buňky vystavené S-proteinu procházejí metabolickými změnami. 'Zmatené' buňky pak mohou zavinit sraženiny.

Od halucinace až k mrtvici

Vědci odhadují, že až polovina hospitalizovaných pacientů s covidem může čelit nějakému typu neurologických problémů od mírných až po nejvážnější. Pro většinu lidí to sice může znamenat, že vykazují pomalejší myšlení, známy jsou však také případy halucinací či mrtvice.

Portál Science Alert připomíná, že neurologické příznaky vykazují nejen vážně nemocní s covidem, kteří vyžadují intenzivní péči. "Zaznamenali jsme také mladé lidí bez rizikových faktorů a těžkého průběhu covidu, kteří mají mozkové příhody, a pacienty s akutními změnami duševního stavu, pro které jsme neměli vysvětlení," upozornil neurolog z Benedict Michael z Liverpoolské univerzity.