Abigail Adamsová, manželka druhého amerického prezidenta Johna Adamse, se narodila v roce 1744. Je celkem dost možné, že ještě dnes žijí žraloci grónští, kteří v těch dobách proplouvali vodami severního Atlantiku.

Jsou to totiž nejdéle žijící obratlovci naší planety. Žraloci grónští (nebo malohlaví) se dožívají několika set let. Již v roce 2016 vědci zjistili, že žijí nejméně 272 let s tím, že v extrémních případech jejich věk dosahuje až 400 let.

Dlouhověkost těchto tvorů je roky záhadou. Někteří vědci hledají vysvětlení v jejich pomalém tempu růstu a metabolismu. Chtějí odkrýt tajemství těchto paryb v naději, že jim to pomůže zpomalit lidské stárnutí a prodloužit nám život.

I když je nepravděpodobné, že dokážou lidskou délku dožití prodloužit třeba na 400 let, i prodloužení průměrné délky lidského života o jedinou dekádu lze považovat za zásadní pokrok. Za „zlatým grálem“ dlouhověkosti se honí i Ewan Camplisson.

„Lepší porozumění anatomie a adaptací dlouhověkých druhů, jako je žralok grónský, nám může umožnit zlepšit lidské zdraví,“ uvedl pro server Business Insider doktorand z Manchesterské univerzity ve Velké Británii.

Žraloci grónští dosahují délky od dvou do pěti metrů, v některých případech však mohou dorůstat až osmi metrů. Ve vodách severního Atlantiku a na Arktidě loví lososy, úhoře a tuleně, občas si však troufnou i na lední medvědy.

Nadějná stopa  

Odborníci si již dříve všimli, že mývají mezi lovem dlouhé přestávky a dokážou urazit velké vzdálenosti bez příjmu potravy. Camplisson svou studii na tohle téma nedávno přednesl na výroční konferenci Společnosti pro experimentální biologii.

Zpomalování rychlosti metabolismus je v živočišné říši zcela normální. Jedná se o přirozený proces související se stárnutím. U lidí se metabolismus zpomaluje až po 60 letech života a dochází tak k přibírání na váze a zhoršení zdraví.

Camplisson tvrdí, že metabolismus u žraloků grónských se nezpomaluje (nebo alespoň ne tak rychle), což by mohlo vysvětlit i jejich dlouhověkost. Zjistil to pozorováním metabolických enzymů v konzervovaných svalových tkáních těchto paryb ve věku 60 až 200 let.

„Některé z nich (z enzymů) časem vykazují sníženou aktivitu, mohou totiž začít degradovat a selhávat,“ vysvětlil Camplisson. Je pak nahradí funkční metabolické enzymy, aby zvíře stále produkovalo dostatek energie.

Vědci si však žádných vzájemných rozdílů v aktivitě enzymů mezi mladšími a staršími žraloky nevšimli. Ovšem, žralok grónský ve věku 200 let je stále ve středním věku a u jedince starého 400 by změny možná identifikovali. I tak jde o dobrou stopu.

Camplisson hodlá studovat další enzymy žraloků grónských, aby pozoroval, zda a jak se mění, když tyto paryby stárnou. Než bude výzkum aplikovatelný na lidech, bude zapotřebí ještě hodně práce, dodal Camplisson.