Vesmír

Kolem Země v pondělí proletí planetka o průměru zhruba půl kilometru. Naší planetě se těleso s názvem 2004 BL86 vyhne, bude se pohybovat v bezpečné vzdálenosti 1,2 milionu kilometrů. To je přibližně třikrát tolik, kolik je mezi Zemí a Měsícem. Podle astronomů jde i tak o blízký průlet. 

Galaktické jádro nás přitahuje nejenom v myšlenkách, ale spořádaně kolem něj krouží celá Mléčná dráha. Astronomové její střed bedlivě hlídají a díky této bedlivosti jim neunikla šleha, která předčila cokoli jsme z jádra doposud zaznamenali.

Je to zpráva, která budí oprávněnou skepsi. Z prstu vycucaných teorií o různých zkázonosných planetách ve vzdálených koutech sluneční soustavy je plný internet a zdravý rozum tedy velí k obezřetnosti.

Měl to být velký úspěch nejenom pro britskou vědu: sonda Beagle 2 nesla na palubě instrumentální skladbu od králů britpopu Blur i kalibrační desku, navrženou výtvarníkem Damienem Hirstem. Po vstupu do marsovské atmosféry už se ale neohlásila a její osud zůstával až donedávna záhadou.

Americkou sekci Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) museli opustit astronauti kvůli podezření, že došlo k úniku čpavku. Nakonec se však ukázalo, že šlo o planý poplach, takže se dvojice Američanů a Italka mohli vrátit zpátky. Celkově je nyní na ISS, v ruské i americké části, šest lidí. 

Zatímco majáky pomáhají zbloudilým námořníkům navigovat loď do bezpečí, jejich hvězdná obdoba, kterou nazýváme pulsary, pomáhá astronomům lépe chápat zákonitosti, podle kterých se vesmír řídí.