Dvojice ekonomů z Chicagské a Kodaňské univerzity analyzovala data o 25 000 zaměstnancích na 7 000 pracovních pozicích. Ti, co používali při práci AI, ušetřili v průměru jen tři procenta svého času. A jen tři až sedm procent zvýšené produktivity se ve skutečnosti promítlo i do vyšších výplat.

Jinými slovy, umělá inteligence není ani zdaleka takový zázrak na produktivitu a zisky, jak je většinou propagována. A nedokáže zajistit práci všem.

„Ačkoli bylo přijetí rychlé a firmy nyní silně investovaly do uvolnění ekonomického potenciálu této technologie, ekonomické dopady zůstávají malé,“ napsali ekonomové v článku. „Naše zjištění zpochybňují narativy o bezprostřední transformaci trhu práce v důsledku generativní umělé inteligence,“ stojí dále v článku.

AI není zase taková hrozba

Zajímavostí je i fakt, že zatímco experti varují před rostoucí nezaměstnaností kvůli automatizaci a tvrdí, že už se tak děje, časopis The Economist zjistil, že naopak v loňském roce zaměstnanost na úředních pozicích výrazně vzrostla.

„Software, psaní kódů, psaní marketingových úkolů, psaní pracovních nabídek pro personál – to jsou úkoly, které může umělá inteligence urychlit. Ale v širším měřítku vidíme mnohem menší úspory,“ vysvětlil spoluautor první studie Anders Humlum.

AI podle něj třeba ušetří čas psaním e-mailů. Důležitá otázka ale je: jak využiju získaný čas? Jde totiž pořád jen o okrajový úkol.