Příroda má na lidské zdraví blahodárné účinky, což potvrzují desítky let výzkumu. Již před více než 40 lety studie ukázaly, že pacienti v nemocnicích potřebují méně analgetik a zotavují se rychleji, pokud mají výhled na zeleň místo na cihlovou zeď. Přes tyto poznatky však dosud nebyly zcela objasněny mechanismy, kterými přírodní prostředí ovlivňuje naše vnímání bolesti. Nedávná studie publikovaná v časopise Nature Communications přináší nové světlo do této oblasti.

Experimentální přístup: Virtuální příroda a bolest

Tým vědců z Vídeňské univerzity, vedený neurovědcem Maximilianem Steiningerem, se rozhodl prozkoumat, jak různé vizuální podněty ovlivňují vnímání bolesti a mozkovou aktivitu. Do studie bylo zapojeno 49 dobrovolníků, jejichž mozková aktivita byla monitorována pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI). Během experimentu byli účastníci vystaveni mírným elektrickým šokům na hřbetu levé ruky, zatímco sledovali různé scény:

1. Přírodní krajina: Jezero obklopené stromy, s doprovodnými zvuky šumění listí a zpěvu ptáků.

2. Městská krajina: Stejná scéna doplněná o městské prvky, jako jsou budovy, lavičky a chodníky, s typickým městským hlukem.

3. Kancelářské prostředí: Interiér kanceláře s neutrálním vybavením a zvukem pracovního prostředí.

Výsledky: Příroda snižuje vnímání bolesti

Účastníci, kteří sledovali přírodní scény, hlásili nižší intenzitu vnímané bolesti ve srovnání s těmi, kteří sledovali městské nebo kancelářské prostředí. Tato subjektivní zjištění byla podpořena i objektivními daty z fMRI skenů. Byla zaznamenána snížená aktivita v oblastech mozku spojených s percepcí bolesti, konkrétně v nociceptivních centrech, při sledování přírodních scén. Naopak oblasti mozku zodpovědné za regulaci bolesti nevykazovaly významné změny.

Teorie obnovení pozornosti

Jedním z možných vysvětlení tohoto jevu je tzv. teorie obnovení pozornosti. Přírodní prostředí přirozeně upoutává naši pozornost jemným a nenáročným způsobem, což umožňuje našemu mozku regenerovat kognitivní zdroje a odvádí pozornost od nepříjemných podnětů, jako je bolest. Tato teorie byla již dříve spojována s benefity pobytu v přírodě, jako je zlepšení koncentrace a snížení stresu.

Praktické dopady a budoucí výzkum

Skutečnost, že úlevu od bolesti lze dosáhnout prostřednictvím virtuálního vystavení přírodě, má významné praktické důsledky. Alex Smalley z Exeterské univerzity, spoluautor studie, zdůrazňuje, že tento přístup nabízí snadno aplikovatelnou metodu, která by mohla být integrována do klinické praxe. Například pacienti v nemocnicích nebo lidé s omezenou mobilitou by mohli využívat virtuální reality k simulaci pobytu v přírodě a tím zmírnit svou bolest.

Tento objev také otevírá nové směry pro výzkum vlivu přírody na lidskou psychiku. Budoucí studie by mohly zkoumat, jak různé typy přírodních scenérií, délka vystavení nebo kombinace s dalšími smyslovými podněty ovlivňují naše vnímání bolesti a celkovou pohodu. Dále by bylo užitečné prozkoumat, zda podobné efekty lze dosáhnout i u chronické bolesti nebo jiných zdravotních stavů.

Výsledky této studie potvrzují, že příroda, byť jen ve formě obrazů, má schopnost pozitivně ovlivnit naše vnímání bolesti a mozkovou aktivitu. Tento poznatek zdůrazňuje důležitost integrace přírodních prvků do našich každodenních životů a prostředí, ve kterých žijeme a pracujeme. V době, kdy technologické inovace umožňují snadný přístup k virtuálním přírodním zážitkům, se otevírá možnost využití těchto nástrojů jako doplňkové terapie pro zlepšení kvality života a zmírnění bolesti.