Vzácného savce ohrožuje plot proti uprchlíkům. Hrozí mu vyhynutí

VIDEO - Příroda autor: Hana Dubnová

Maďarsko si sice oplocením hranic chrání před příchodem uprchlíků, bariéra ale komplikuje život divoké zvěři. Hrozí kvůli ní vyhynutí mimořádně vzácného savce, kterého žijí na světě už jen zhruba čtyři stovky.

Slepci jsou jedinými skutečně slepými savci

Slepci jsou jedinými skutečně slepými savci,zdroj: Profimedia.cz

To, že vysoký žiletkový plot na hranicích se Srbskem zkomplikuje migraci medvědům, rysům či vlkům, se dalo očekávat. Maďarský strach z uprchlíků ale má další nevinné oběti, o jejich existenci se zajímají prakticky jen místní ochránci přírody.

Malý, krtkovi podobný hlodavec slepec (Nannospalax leucodon montanosyrmiensis) žije jen na dvou místech – v Maďarsku a Srbsku. Dohromady čítá jeho populace zhruba čtyři sta jedinců a je tak kriticky ohrožený.

Plot armáda postavila přímo doprostřed oblasti, v níž jedna ze dvou skupin žije. Ochránci přírody se bojí, že "přepůlení" jejich teritoria uspíší vyhynutí tohoto jediného zcela slepého hlodavce. "Po iberském rysovi nebo tuleni středomořském jsou jedním z nejvzácnějších zvířat v Evropě," řekl magazínu New Scientist Gábor Csorba, vedoucí maďarské komise pro ochranu slepců.

Slepce, který žije v podzemních chodbách, by sice nadzemní plot nemusel teoreticky tolik ohrožovat, ale zvířata jsou velmi plachá a trpěla už hlukem a ruchem během jeho výstavby. Podle ochránců ho navíc může ovlivňovat zvýšený pohyb pohraničních kontrol.

"Je obtížné tato zvířata studovat. Nevíme jistě, jaký velký vliv na ně má zvýšený provoz na hranicích. Nemůžeme si ale dovolit je ztratit," říká Sándor Ugró, ředitel Národního parku Kiskunsági v Maďarsku.

V ohrožení je totiž i druhá skupina maďarských slepců, která žije v oblasti vedle Kiskunságského národního parku, kde by měla vzniknout solární elektrárna.

Maďarští ochranáři tak nechtějí nic riskovat a spustili záchrannou akci, při níž chtějí vytvořit novou populaci na třetím, tentokrát bezpečném místě v blízkosti obce Öttömös. "Je velmi složité najít vhodnou lokalitu, vybrat tuto nám trvalo rok," uvedl Csorba. Vzácní hlodavci podle něj vyžadují velmi specifický typ půdy, podnebí a vegetace.

Opatrně pochytali sedm jedinců žijících u hranic, každé zvíře prohlédli, očipovali a odebrali mu DNA, aby zároveň mohli druh lépe poznat. Každému z nich vybudovali půl metru pod zemí umělou noru, aby se v novém prostředí lépe aklimatizovali. Zpočátku je také budou kontrolovat, dokud si nebudou jistí, že se jim v novém domově daří.

Vědomi si toho, že vláda kvůli slepým krysám ploty na hranicích asi jen tak nestrhne, chtějí ochránci dosáhnout alespoň toho, aby solární elektrárna zasahovala do území slepců co nejméně – místo plánovaných 130 hektarů jen pěti hektary. A doufají, že se podaří oblast připojit k sousedními národnímu parku. 

Slepec

Slepci jsou středně velcí hlodavci podobní krtkům, nemají žádné viditelné oči a jsou jedinými skutečně slepými hlodavci. Žijí v norách, jejichž tunely, které si hloubí hlavně pomocí řezáků, mohou být až stovky metrů dlouhé. Jsou dlouhověcí a imunní vůči rakovině. Žije jich 13 druhů ve východní Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe, všechny jsou velmi vzácné, až na slepce obecného žijícího na Ukrajině.

Tagy: Maďarsko zahraničí divoká zvířata zvířata a příroda uprchlická krize

Zdroje: New Scientist