Vznikla vakcína proti chřipce, která bude fungovat trvale. Vyladí ji obří studie

MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

Konec sezónního očkování. To slibuje nová vakcína proti chřipce vyvinutá na Oxfordské univerzitě. Není to sice první pokus na poli všeobecného očkování proti chřipce, ale pro připravovaný klinický test chce britský Národní institut pro zdravotní výzkum (NIHR) získat více než deset tisíc lidí. Vybírat bude potenciálně rizikové pacienty nad 65 let. Bude-li u nich očkování fungovat, mohli by se dočkat trvalé ochrany před různými typy chřipky.

Chřipkový virus

Chřipkový virus,zdroj: Profimedia.cz

Tajemství nové metody je v tom, že se zaměřuje na jinou část viru než dosud. Virus chřipky svou sférickou strukturou připomíná míč s napíchanými špendlíky po celém obvodu – odborněji jsou známé jako jádro viru a povrchové antigeny. Právě na antigeny po obvodu viru se tradičně zaměřuje očkování, které naučí imunitní systém rozeznávat vnější proteiny, z nichž jsou antigeny sestavené. Stejný proces nastává v imunitním systému i pro prodělané nemoci.

Problém je, že antigeny podléhají velmi rychlé mutaci, a kvůli změně jejich struktury tak vznikají stále nové typy chřipkových virů. Kvůli změně vnějších proteinů nemusí imunitní systém nový druh viru rozpoznat a malér je na obzoru. 

Jádro viru sice zůstává skoro neměnné – jeho proteiny totiž potřebují zachovat stabilitu i kvůli udržování základních funkcí viru, ale protilátky mají problém se do něj dostat. Oproti dosavadním, běžně nasazeným vakcínám se má nová, univerzálně fungující vakcína zaměřit přímo na virové jádro, které nepodléhá pravidelným mutacím.

Má se to stát pomocí stimulace cytotoxických T-lymfocytů, tedy samotných buněk imunitního systému. Teoretickým nejlepším výsledkem by byla schopnost imunitního systému rozeznat a zaútočit na jakýkoliv chřipkový virus.

Důvod ke skepsi

Někteří odborníci se však k nové metodě staví rezervovaně. Jakkoliv je totiž stimulace T-lymfocytů dobrou cestou, většina dosavadních snah podobného charakteru měla spíše omezený efekt. "Snahy o navození odpovědi typu Th1 a aktivaci cytotoxických T-lymfocytů jsou něčím jako svatým grálem vakcinační imunologie, protože jde o mechanismy zásadní při obraně proti virovým infekcím a maligním chorobám. Bohužel, dosud dosažené výsledky ne zcela odpovídají optimistickým očekáváním," sdělil Michal Křupka z Ústavu imunologie na Lékařské fakultě Univerzity Palackého. 

Jakkoliv navíc Oxfordská univerzita představuje klinický test jako první na světě, skutečnost je také o něco nudnější. Vědci experimentální vakcíny proti chřipce podobného ražení testovali v posledních deseti letech několikrát. Například v roce 2011 klinickou studií – provedenou stejným týmem Oxfordské univerzity – již prošlo 11 pacientů. Nynější test na deseti tisících pacientech je rozhodně ambiciózní a značí nemalou důvěru v metodu. První ale skutečně není. 

Chřipka každoročně na celém světě způsobí smrt 250 tisíc až půl milionu lidí. Postiženi jsou zejména senioři starší 65 let. Současné vakcíny jsou pro podobnou skupinu lidí efektivní pouze ze třiceti až čtyřiceti procent. Zda tomu pomůže nová vakcína učinit přítrž, se ukáže po konci blížící se chřipkové sezóny, kdy vědci výsledky testu vyhodnotí.

Tagy: očkování chřipka zdravotnictví medicína vakcína chřipková epidemie

Zdroje: University of Oxford