Vlády většiny států, včetně Česka, v reakci na pandemii koronaviru zavřely školy. Cílem bylo zpomalit nástup infekce. Nová studie však tvrdí, že takové opatření nemá smysl.

Historie se opakuje. Když před více než 100 lety udeřila španělská chřipka, leckde ji brali na lehkou váhu.  Vlády ujišťovaly, že jsou na ni připraveny. Ukázalo se, že nejsou. Zaskočila je stejně jako letos koronavirus.

Fyzicky aktivní lidé zvládnou časy koronaviru, karantén a sociálního odstupu lépe než ti, kteří pohyb zanedbávají, anebo se dokonce uvedou do stavu blízkého zimnímu spánku. Dokládá to studie Hongkongské univerzity.

Sezónní chřipku pokládáme za běžnou věc. Jenže kdoví, zda se už neblíží její konec.

Rok co rok chřipka postihne až desetinu světové populace. Sezónní očkování může dopady pravidelné epidemie zmínit jenom do určité míry – vakcíny totiž vznikají "pouhým" odhadem budoucího dominantního kmene viru, a můžou se tak mýlit. Na něco takového ostatně došlo právě letos. Spolu s tím však míří do nové fáze vakcína, která by mohla učinit přítrž všem druhům chřipky.

Konec sezónního očkování. To slibuje nová vakcína proti chřipce vyvinutá na Oxfordské univerzitě. Není to sice první pokus na poli všeobecného očkování proti chřipce, ale pro připravovaný klinický test chce britský Národní institut pro zdravotní výzkum (NIHR) získat více než deset tisíc lidí. Vybírat bude potenciálně rizikové pacienty nad 65 let. Bude-li u nich očkování fungovat, mohli by se dočkat trvalé ochrany před různými typy chřipky.