Slavný vědec Charles Darwin kdysi označil červenání za „nejlidštější projev ze všech projevů“. Podle všeho se však zmýlil, zjistila studie publikovaná v časopisu PLOS One. Tuto vlastnost totiž podle závěrů francouzských vědců mají i slepice.

Emoce mezi sebou rozpoznáváme podle výrazu v obličeji. Když jsme v rozpacích nebo se stydíme, začneme se navíc i červenat. Tváře nám ale zrudnou, i když se hněváme nebo prožíváme intenzivní pocity radosti.

Slepice nám jsou v tomto ohledu podobné, zjistili podle deníku The Guardian výzkumníci z několika francouzských institucí. Čtyři týdny pozorovali 17 slepic dvou různých plemen na jedné farmě, přičemž natáčeli jejich reakce na různé podněty.

Vybrali záběry pořízené s rozestupem dvou vteřin, na kterých byly slepice z profilu, aby je mohli lépe sledovat. Když se slepice cítily klidně a spokojeně, načechrávaly si peří na hlavě, popsali výzkumníci. A červenaly se podobně jako my, když se vzrušily.

Červenání trvalo několik sekund a došlo k němu během očekávání potravy (mouční červi) nebo pocitů strachu, třeba když je vědci chytili. Pokud si slepice načechraly peří na hlavě a mírně zrudly ve tvářích, cítily si v bezpečí a klidně.

Co slepice, to osobnost

Každá ze slepic má podle závěrů práce svou povahu. Jedna se například snadno poleká hluku, druhá však reaguje mnohem méně. Rozdílnost povah u těchto ptáků otevírá dveře dalším výzkumům pro lepší pochopení jejich chování. 

„Náš výzkum ukazuje, že slepice jsou velmi citlivé a mají velmi citlivé vyjadřování emocí,“ vysvětlila pro televizi CNN Aline Bertinová, vědecká pracovnice francouzského Národního ústavu zemědělského výzkumu a jedna z autorek práce.

Ona upozornila, že emoce u slepic nejsou úplně stejné jako u lidí. „Prokázali jsme však, že i ony během silných emocí na několik sekund zrudnou,“ uvedla Bertinová a jedním dechem dodala, že výzkum má určité limitace.

Změnu barvy kůže u slepic totiž může ovlivnit okolní teplota. Vědci natáčeli slepice v jejich přirozeném prostředí bez kontrolovaného osvětlení. Pak je problém v tom, že studování lidských a hlavně zvířecích emocí je velmi subjektivní.

U zvířat bez řečových schopností jsou emoce definovány behaviorálními, fyziologickými a kognitivními reakcemi na různé podněty, vysvětlila expertka. Zjištění by nicméně bylo možné použít k vyhodnocování kvality prostředí, v němž slepice žijí.

Tým Bertinové chce navíc zjistit, zda tyto projevy emocí, tedy rudnutí ve tvářích, nějak souvisí se sociálními interakcemi mezi slepicemi.