Za největším vymíráním historie je hořící uhlí

21. 6. 2020 – 7:03 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:

Za největším vymíráním historie je hořící uhlí
Permské vymírání před 252 miliony let | zdroj: Profimedia

Před 252 miliony let zažila Země největší masové vymírání. Zaniklo během něj 96 procent mořské a 70 procent suchozemské fauny.

Za hlavní příčinu permského vymírání je pokládána vulkanická činnost v oblasti Sibiře. Nová studie ale dospěla k závěru, k němu výrazně přispěl i jedovatý popel z obřích ložisek uhlí - hořlavé horniny, kterou spalujeme i dnes. 

Konečně důkaz!

Sibiřské vulkány ve zmíněném období zřejmě chrlily lávu, popel a plyny po dva miliony let. Studie pod vedením Lindy Elkins-Tantonové, profesorky geologie z Arizonské univerzity, na základě průzkumu v okolí města Norilsk, dospěla k závěru, že sopky také zapalovaly ložiska uhlí a jeho spalování permskému vymírání značně napomohlo.

To, že by požáry zahájené sopečnou činností mohly spalovat nejen uhlí, ale také uhličitany a břidlice, se dlouho předpokládalo. Přímý důkaz však chyběl.

Arizonský tým během šesti let výprav do sibiřských trap získal na 450 kilogramů hornin, které pocházejí z permských supererupcí. Analýza vzorků odhalila fragmenty spáleného dřeva i spáleného uhlí, které s organickou hmotou tvoří součást sibiřských skalních útvarů. 

"Naše pozorování jsou důkazem, že spalování uhlí a organických látek spolu s lesními požáry bylo reakcí na vulkanickou aktivitu," píše se ve studii. Kvanta popele z uhlí přitom mohla přispět ke klimatickým změnám - k výraznému oteplování - na konci permu, které byly příčinou masového vymírání.

profimedia-0400856840 extinction 2 Obrázek s druhy, které permské vymírání přežily (survivors) a které se staly jeho oběťmi (victims) | zdroj: Profimedia

Spalování velkých ložisek uhlí a sedimentů bohatých na organické látky, které obsahovaly toxické kovy jako arsen a chrom, vytvářel v oceánech jedovatý koktejl.

Uhlí, ani sopky a další organické látky však nebyly zřejmě jedinými aktéry permského vymírání. Již dříve byly odhaleny i další jevy, jako proměna salinity mořské vody, nedostatek atmosférického kyslíku nebo pokles mořské hladiny.

Je možné, že tyto události nastaly právě kvůli prvotní katastrofě, ale je také možné, že to byly menší, lokální katastrofy, které však zhoršily celkové kataklyzma.

Otazníky zůstávají

Přes propast 252 milionů let se špatně posuzuje, jaká byla posloupnost událostí. Samotné sopečné výbuchy však sotva mohly vyvolat takovou katastrofu. V dějinách Země jsou poměrně běžnou záležitostí.

Zda zmíněná kombinace stačila na obří vymírání, anebo k němu byly nutné ještě další jevy, už přesně nezjistíme. Ale pokud se budeme "snažit", možná nám na tuto otázku nakonec odpoví naše vlastní budoucnost.

Studie byla publikována na webu GeoScienceWorld.


profimedia-0014266654 premian 3 Zopakujeme si permskou historii? | zdroj: Profimedia

Nejnovější články