Zdravé lidské buňky se dají pomocí chemických signálů přimět k sebevraždě. Vědci ze Stanfordovy univerzity zkoumali, zda by bylo možné totéž udělat s nádorovými buňkami.

Molekula jako činka

Nebylo to poprvé, co vědce tato myšlenka napadla. Vždy však narazili na banální problém: jak odlišit zdravé buňky od buněk nádorových.

Výzkumníci ze Stanfordské univerzity však zvolili originální způsob – ve svém výzkumu popsaném ve studii publikované v magazínu Nature se zaměřili na hledání molekul, které by podněcovaly smrtící, nekontrolovatelný růst.

Myšlenka byla prostá: Co kdybychom dokázali připojit tyto molekuly k proteinům, které způsobují, že se buňky samy ničí? Mohly by samotné hnací síly rakoviny aktivovat program pro její zničení?

Tým profesora Geralda Crabtree se o to pokusil v laboratorních pokusech s buňkami krevního nádoru – difuzního velkobuněčného B-lymfomu, píše deník The New York Times.

Vědci ze Stanfordu navrhli a postavili molekuly, které spojily dva proteiny: BCL6, mutovaný protein, na který rakovina spoléhá při svém růstu, a normální buněčný protein, který zapíná všechny geny, k nimž se přiblíží.

Výsledkem byla kombinovaná molekula ve tvaru činky. Tato molekula má vlastnosti, které jsou v přírodě neznámé. Protein BCL6 na jednom konci činky vedl molekulu směrem ke genům buněčné smrti, které jsou součástí DNA každé buňky. Používají se k odstranění buněk, které již nejsou potřeba. U krevního nádoru BCL6 vypnul geny buněčné smrti, takže buňky mohly fungovat dál.

Když se ale hybridní molekula dostala k DNA buněk, nejenže zapnula geny buněčné smrti, ale udělala víc. Vedla hybrid k dalším genům, které rakovina umlčela. Hybrid tyto geny znovu zapnul a vytvořil vnitřní chaos v rakovinné buňce, který buňku zabil.

„Buňka ztratila svou identitu a řekla si: ‚Tady se děje něco velmi špatného. Raději zemřu,“ citují newyorské timesy profesora Crabtree.

Zatím to je ‚cool‘, ale ...

„Je to cool. Mění to nádorovou obranu v něco, co nádorové buňky zabíjí. Je to jako kdyby se váš vitamin změnil v jed," popisuje výsledky výzkumu Jason Gestwicki, profesor farmaceutické chemie na Kalifornské univerzitě v San Francisku.

Profesor Crabtree odhaduje, že nová metoda by mohla účinkovat zhruba u poloviny všech typů rakoviny, u nichž jsou známy mutace, které vedou k proteinům pohánějícím růst. „A protože taková léčba spoléhá na zmutované proteiny produkované rakovinnými buňkami, mohla by být velmi specifická a šetřit zdravé buňky,“ upozorňuje.

Zatím to je jen smělá vize. K testům hybridní molekuly na lidech stejně jako na dalších typech nádorů, je zatím daleko. Vědci zatím otestovali hybridní molekulu na myších.

Profesor Crabtree připomíná, že lidé jsou složitější než myši, což zhatilo vyhlídky na mnoho jiných nadějných léků. Snad bude nová hybridní molekula úspěšnější.