Rakovina plic je v Česku odhalena ročně u 6500 pacientů a na 5400 lidí jí podlehne, informovali ve čtvrtek lékaři. Upozornili, že většina případů souvisí s kouřením.

Z těchto čísle je patrné, že rakovinu plic dostane jen zlomek kuřáků. Co ale rozhoduje o tom, který kuřák jí onemocní a kterému se vyhne? Přesnou odpověď na tuto otázku ještě vědci neznají. Jsou jí však na stopě.

Kdo má sklon k rakovině?

Studie vedená výzkumníky z Lékařské fakulty Alberta Einsteina v New Yorku, kterou publikoval žurnál Nature, naznačila, že organismy některých kuřáků jsou vybaveny účinnými mechanismy chránícími před rakovinou plic potlačením mutací. Toto zjištění by mohlo pomoci rozpoznat kuřáky, kteří jsou ohroženi nemocí a vyžadují pečlivé sledování.

„Naše poznatky se mohou ukázat jako důležitý krok směrem k prevenci a včasné detekci rizika rakoviny plic. Mohou nás odklonit od současného herkulovského úsilí potřebného k boji s pozdním stádiem onemocnění, které vyžaduje značné prostředky a je spojeno s utrpením,“ citoval magazín Science Daily jednoho z autorů studie, profesora medicíny Simona Spivacka.

Už dlouho se předpokládá, že kouření vede k rakovině plic tím, že spouští mutace DNA v normálních plicních buňkách. „To však nebylo možné dokázat až do naší studie, protože neexistoval způsob, jak přesně určit množství mutací v buňkách,“ řekl Science Daily molekulární genetik Jan Vijg, další spoluautor studie

Vijg tento problém před několika lety vyřešil. Vyvinul vylepšenou metodu pro sekvenování genomů buněk.

Tuto metodu výzkumníci ze soukromé Lékařské fakulty Alberta Einsteina použili ke srovnání mutačního prostředí buněk, které vystýlají plíce od dvou typů lidí – čtrnácti nekuřáků ve věku 11 až 86 let a devatenácti kuřáků ve věku 44 až 81 let. Ve druhé skupině všichni dlouhodobě kouřili aspoň krabičku cigaret denně.

Kuřáci podstupují riziko

Vědci odebrali normální epiteliální plicní buňky pacientům, kteří podstupovali bronchoskopii (metoda, která se používá k vyšetření dolních cest dýchacích zrakem). Tyto buňky přežívají roky, někdy i desetiletí, a tak mohou vstřebávat mutace, a to i ty, u nichž je pravděpodobné, že se stanou rakovinnými.

Výzkumníci zjistili, že mutace se s přibývajícím věkem hromadí jak v plicních buňkách nekuřáků, tak kuřáků. U kuřáků jich ale bylo podstatně víc.

„Tento poznatek potvrzuje, že kouření zvyšuje riziko rakoviny plic tím, že zvyšuje množství mutací, přesně jak se dosud předpokládalo. To je patrně jeden z důvodů, proč tak málo nekuřáků onemocní rakovinou plic. U celoživotních kuřáků se tato nemoc objevuje v deseti až dvaceti procentech případů,“ řekl profesor Spivack.

Studie zjistila, že počet buněčných mutací v plicních buňkách rostl přímočaře s počtem let kouření, a tím se také zvyšovalo riziko rakoviny. Co je však pozoruhodné: Nárůst počtu buněčných mutací se zastavil po 23 letech kouření.

„Nejsilnější kuřáci, kteří přesáhli tuto hranici, neměli nejvyšší mutační zátěž. Naše údaje naznačují, že mohli přežít tak dlouho i přes intenzivní kouření, protože hromadění mutací potlačili. Patrně měli velmi výkonné systémy pro opravu poškozené DNA nebo detoxikaci cigaretového kouře,“ vysvětlil Spivack.

Tento poznatek přivedl vědce k novému směru výzkumu. Snaží se vyvinout nové testy, které mohou měřit schopnost opravy nebo detoxikace DNA. Mohli by tím získat nový způsob hodnocení rizika rakoviny plic.

Výzkum ještě nebyl ukončen...