Poljakov, který zemřel ve věku 80 let, strávil ve vesmíru bezmála dva roky. Jeho vyšetření ukázala, že člověk je schopen letů do vzdálenějších končin vesmíru.

Na palubě kosmické stanice Mir pobýval od srpna 1988 do dubna 1989 241 dní a podruhé od ledna 1994 do března 1995 dokonce 437 dní a 18 hodin.

V součtu tento kosmonaut, který vystudoval medicínu, strávil ve vesmíru během obou letů téměř 23 měsíců. A co je podstatné – jeho druhá výprava je dodnes nejdelším letem člověka ve vesmíru.

Poljakov podstoupil lékařské posudky před letem, během něj i po něm. Další vyšetření absolvoval šest měsíců po návratu na Zemi.

Když lékaři porovnali jejich výsledky, ukázalo se, že kosmonaut zakusil pokles nálady a pocit zvýšené pracovní zátěže během prvních několika týdnů kosmického letu a také návratu na Zemi. Dlouhý pobyt ve vesmíru se však neprojevil poškozením kognitivních funkcí.

Vyšetření také ukázala, že Poljakov, který se ve Středisku řízení letů v Koroljovu staral o lékařské zabezpečení letů sovětských a později ruských kosmonautů, po návratu na Zemi netrpěl žádným dlouhodobým zhoršením výkonu.

Výzkumníci proto dospěli k závěru, že stabilní náladu a výkonnost je možné udržet během delších letů do vesmíru, například při misi na Mars.

Valerij Poljakov pozoruje v únoru 1995 z okna ruské vesmírné stanice Mir přílet raketoplánu. Snímek pořízený z raketoplánu - tentokrát bez zoomu. | zdroj: Profimedia