Rodák z Janovic nad Úhlavou sledoval jako novinář v roce 1969 z mysu Canaveral a z texaského Houstonu let Apolla 11., během něhož 20. července 1969 lidé poprvé stanuli na povrchu Měsíce.

Mluvil s prvním člověkem ve vesmíru, sovětským kosmonautem Jurijem Gagarinem. Setkání s ním ho ale zklamalo. „Zapůsobil na mě jako nešťastný člověk,“ řekl v pořadu Interview ČT24 v dubnu 2017.

O Gagarinovi napsal: "Gagarin musel jezdit po světě, setkávat se s králi, prezidenty, politiky a generály a vyprávět jim o své kosmické premiéře. Byl z toho uštvaný a unavený. Chtěl se do vesmíru vrátit, ale to mu zapověděli. Byl příliš unikátním symbolem, než aby riskovali jeho život."

Kosmonautika, věda, špionáž

Zatímco u Gagarinova letu v roce 1961 být nemohl – Sověti, jak měli ve zvyku, ho z obav před nezdarem zatajili – v roce 1969 už nechyběl na mysu Canaveral u startu Apolla 11. Napsal o tom reportážní knihu …a velký skok pro lidstvo: Vyprávění o letu Apolla 11.

Karel Pacner s knihou …a velký skok pro lidstvo: Vyprávění o letu Apolla 11 a v roce 1969 na floridském Mysu Canaveral. | zdroj: Profimedia

Přispíval do novin, časopisů, spolupracoval s rozhlasem a televizí. Napsal desítky knih – kromě kosmonautiky se v nich věnoval zejména moderním dějinám a špionáži – zejména mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Pacnerovo úmrtí připomněl na twitteru také ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, který patřil k jeho obdivovatelům. "Odešel nesmírně pracovitý spisovatel a slušný člověk, který dokázal přiblížit práci zpravodajských služeb veřejnosti," napsal.

Poklonu mu na této sociální síti složili také zaměstnanci české kontrašpionáže - 'bisáci'. 

Zemřel Karel Pacner. Málokdo udělal pro nás špiony takovou propagaci naší práce. pic.twitter.com/77SukHFALi

— Bisáci ‍♂️ (@bisaci007) April 7, 2021

To byl ten, co...

Za svou práci dostal Karel Pacner mnoho ocenění, například cenu Trilobit 2002, kterou uděluje Český filmový a televizní svaz FITES za nejlepší původní díla filmové a televizní tvorby. Získal rovněž Cenu za popularizaci vědy Akademie věd. A roku 2015 dostal hlavní cenu Egona Erwina Kische za knihy Velké špionážní operace dvou světových válek a Velké špionážní operace časů studené války.

A pokud se chcete o Karlu Pacnerovi dozvědět víc, přečtěte si jeho paměti Život novináře aneb To je ten, co byl na startu Američanů na Měsíc, které vydala Academia.