Vědci srovnávali 419 účastníků trpících Parkinsonovou chorobou s 5 113 zdravými jedinci. Zahrnuli i údaje jako věk, pohlaví a demografii.

Po úpravě s ohledem na charakteristiky okolí tým spojil bydlení vzdálené 1,6 kilometru od golfového hřiště se 126procentním zvýšením rizika vzniku Parkinsonovy choroby ve srovnání s účastníky žijícími ve vzdálenosti více než deseti kilometrů.

Lidé žijící u golfového hřiště ve vodohospodářské oblasti mají dvojnásobné riziko vzniku Parkinsonovy choroby v porovnání s lidmi, kteří u golfového hřiště nežijí.

Tyto závěry vedly autory práce k závěru, že kontaminace vzduchu a podzemní vody pesticidy používanými na golfových hřištích skutečně může zvyšovat riziko této vážné neurologické nemoci.

Nedostatečné důkazy  

Parkinsonova choroba je komplexní neurologické onemocnění bez zjevné příčiny a v posledních letech mezi vědci zuří debata, zda k němu nemohou přispívat pesticidy. Některé starší výzkumy opravdu naznačovaly, že mohou být pro mozkové buňky toxické. Roli v tomto onemocnění ale může hrát i genetika.

„Mnoho studií už zkoumalo, zda pesticidy zvyšují riziko vzniku Parkinsonovy choroby u různých populací po celém světě,“ řekla Katherine Fletcherová, vedoucí výzkumnice charitativní organizace Parkinson's UK, jež se na studii nepodílela. „Výsledky se lišily, ale celkově naznačují, že vystavení pesticidům může zvýšit riziko tohoto onemocnění. Důkazy však nejsou dostatečně silné, aby prokázaly, že vystavení pesticidům přímo způsobuje Parkinsonovu chorobu,“ dodala expertka.

Ona a její kolegové nejsou přesvědčeni ani o studii nové. Vědci totiž netestovali kontaminaci podzemních vod ani ovzduší. V potaz nebrali jiné druhy znečištění – třeba ze silniční dopravy. Přímo spojit zvýšená rizika Parkinsonovy choroby s pesticidy se jim zkrátka nepodařilo.