Tradičně se Parkinsonova nemoc vnímala jako choroba mozku — degenerace dopaminových buněk a hromadění toxické bílkoviny α‑synuklein. Nový výzkum ovšem ukazuje, že některé formy nemoci mohou začínat ve střevech: u pacientů se prokazatelně mění mikrobiom — a ztráta bakterií, které produkují B-vitamíny, vede ke snížené produkci ochranných metabolitů. Autoři studie, publikované v květnu 2024, navrhují potenciálně jednoduchou léčbu: doplnění vitamínů B2 (riboflavin) a B7 (biotin), které by mohly zpomalit rozvoj nemoci.

Nové klinické studie ukazují, že pravidelné a dobře dávkované cvičení nejen zmírňuje příznaky Parkinsonovy choroby – trémor, ztuhlost i pomalý pohyb, ale může zpomalit její postup, chránit nervové buňky a zlepšit kvalitu života i poznávací funkce. Pro mnohé pacienty to znamená reálnou naději, nikoli pouhou terapii.

Když dostane většina lidí nemoc covid-19, prožije krátké onemocnění s projevy nachlazení, bolestí krku a hlavy, kašlem, horečkou a únavou. Po několika dnech se pacient plně zotaví. Někteří lidé však i po zotavení stále pociťují některé příznaky komplikující jejich život. Nová studie zjistila, že dlouhý covid je závažnější, než se myslelo.

Lidé žijící poblíž golfových hřišť mají vyšší riziko vzniku Parkinsonovy choroby, zjistila nová studie amerických neurovědců. To neznamená, že tohle neurologické onemocnění způsobují přímo golfová hřiště, ale pesticidy, které se na nich běžně používají.

Káva může sloužit k netušené věci. Naznačuje to výzkum, ve kterém vědci z Texaské univerzity v El Pasu vytvořili z částeček mleté kávy sloučeninu, která je schopna pomoci v obraně před Parkinsonovou chorobou.

Pět let po pandemii španělské chřipky trojnásobně vzrostl počet případů Parkinsonovy choroby. Neurologové varují, že pandemie covidu-19 může mít podobné následky.