Astronomové z Cambridgeské univerzity určili nový typ planet, na kterých by mohl vzniknout život. Planety označili jako  hyceánské (z anglického „hydrogen“ a „ocean“). Přívlastek popisuje jejich základní vlastnosti – mají atmosféru bohatou na vodík, celé je pokrývá oceán, a kromě toho jsou teplé.

Hledáme další Zemi

Když hledáme život mimo naši planetu, obvykle pátráme po světech podobných Zemi. Dává to smysl – Země je jediný svět, o kterém víme, že může život hostit.

Existují však jiné alternativy. A jednu z nich identifikoval a popsal ve studii vydané v časopisu The Astrophysical Journal astronom Nikku Madhusudhan se svým týmem z Cambridge. Jeho hyceánské světy jsou plynní obři, kterým se také říká minineptuny. Nemají pevný povrch – ale život by na nich mohl bujit v gigantickém kapalném oceánu.

Těchto planet známe velké množství. Díky jejich větším rozměrům je astronomové snáze detekují. Dnes tak víme, že do stovek světelných let od Země letí tisíce minineptunů.

Až do zmíněné studie nebyly žádné z takových planet považovány za obyvatelné světy. Vědci z Cambridge však upozorňují, že tamní podmínky by mohly hrát do karet minimálně mikrobům, anebo i složitějším formám života.

Život za zónou života?

Ne každý minineptun je zároveň hyceánskou planetou vhodnou pro život. Záleží na tom, jaká je tamní teplota.

Minineptuny mohou podle analýzy astronomů poskytovat vhodné podmínky pro život až do velikosti planety 2,6násobku Země. Teplota atmosféry by na nich měla dosahovat kolem 200 stupňů Celsia, což je předpokladem, abychom hlouběji v atmosféře nalezli kapalnou vodu.

Atmosféra nad oceánem je na hyceánských planetách důležitá. Poskytuje podmínky pro dostatečné množství vodíku i ochranu před škodlivým zářením.

Tekutá voda, ochrana před radiací a přítomnost organických molekul – to vše jsou podmínky, které dávají šanci na život.

U hyceánských světů je pozoruhodné, že mohou existovat za zónami života, ve kterých podmínky dovolují existenci tekuté vody na povrchu pevné planety.

Vyšší teploty v atmosféře hyceánských planet naznačují, že tekutá voda se může vyskytovat i hluboko uvnitř atmosféry.

„Hyceánský svět se může nacházet daleko od nízkosvítivé hvězdy, a přesto může být obyvatelný,“ vysvětlil Madhusudhan serveru Gizmodo. „Obdobně může být taková planeta o něco blíž hvězdě než planeta podobná Zemi, a přesto může být stále obyvatelná. Důvodem je složení atmosféry hyceánských světů bohaté na vodík a skutečnost, že jejich povrchová teplota může být výrazně vyšší než na planetách podobných Zemi.“

Díky tomu, že podmínky uvnitř atmosféry hyceánské planety jsou méně závislé na energii dodávané její hvězdou, je dokonce možné, aby byl hyceánský svět obyvatelný i tehdy, když planeta rotuje pomalu – a její povrch je osvícen hvězdou jen z jedné strany.

Pokud by se něco takového stalo Zemi, vedlo by to rychle k prudkým teplotním výkyvům – přivrácená strana Slunci by se stala výhní bez vody a strana odvrácená by zamrzla.

Brzy budeme vědět víc

Jak ale hyceánský svět na dálku poznáme? Podle výzkumníků by měl obsahovat významné množství kyslíku, ozonu, metanu a oxidu dusného. V menším množství méně obvyklé plyny jako je metychlorid a dimetylsulfid.

Pokud bychom takové plyny v atmosféře planety odhalili, mohli bychom být na stopě planetě obývané životními formami, které na Zemi neznáme.

Vědci zatím nemají technologie, aby provedli detailní chemickou analýzu exoplanet, ale to nebude trvat navěky. Astronomové už identifikovali 11 kandidátů na hyceánské světy mezi známými minineptuny a připravovaný Webbův vesmírný teleskop by mohl ověřit, zda na těchto planetách panují podmínky umožňující život.

Jeden z 11 kandidátů na hyceánský svět, planeta K2-18b, obíhající červeného trpaslíka, který je od Země vzdálen 124 světelných let. | zdroj: Profimedia