Kromě Marsu, ve kterém už se dloube čtvrté vozítko, je hlavním kandidátem pro nalezení mimozemského života Europa, jeden ze čtveřice velkých, tzv. Galileových měsíců Jupitera. Proč? Pod zamrzlým povrchem Europy se podle odhadů ukrývá obrovský oceán vody, které by tam mohlo být až ke čtyřem miliardám kubických kilometrů (u nás na Zemi pro srovnání šplouchá něco přes miliardu km³).

Voda sama o sobě samozřejmě nestačí, ale důvodů k opatrným nadějím je víc. Jednak je povrch Europy bombardován silným zářením z Jupiteru, které může spouštět celou řadu chemických reakcí potřebných k vývoji složitějších chemických vazeb, a za druhé je měsíc samotný geologicky aktivní: na dně potenciálního moře by tak měly existovat termální průduchy ne nepodobné těm, které známe i z pozemských oceánů. A u kterých byl i přes zdánlivě nehostinné podmínky objeven čilý organický provoz.

zdroj: JPL Jeden z předpokládaných řezů Europou

Zásadním problémem zůstává skutečnost, že vrstva ledu, pod kterou se to na Europě možná hemží mikroby (nebo i něčím větším), může být až 20 kilometrů silná. Jak skrze ni dostat automatizované vědecké přístroje? Doposud se pracovalo s návrhy různých zavrtávacích raket, vrtných plošin a tavicích hlavic, které by si s tak silným ledem – a tak daleko od lidského dozoru – dokázaly poradit.

S novými pozorováními Europy pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ale vysvitla alternativa, která by mohla vyjít daleko levněji než sondy, bojující složitě (a také velice riskantně) s ledem. Zatím nejlevnějším a tím pádem nejsympatičtějším návrhem se stal projekt Europa Clipper, vedený planetární vědkyní Britney Schmidtovou. Clipper by byla tradiční družice, pořizující snímky a různá měření z oběžné dráhy měsíce. Díky jeho specifikům by ale mohla odhalit existenci živých organismů, aniž by si musela hrát na vertikálního ledoborce.

Europa má totiž jednu zásadní „vychytávku“: na jejím povrchu zachytil Hubble výtrysky vodních par, unikající z hlubin měsíce do zhruba 200 kilometrových výšek. Dá se říct, že měsíc kolem sebe prská vodu a právě průletem družice v místech, kde k podobným výtryskům dochází, bychom z rozboru vodních par mohli zjistit lecos zajímavého – například přítomnost nějaké mikroskopické potvůrky.

zdroj: wikipedia Umělecká představa výtrysku vodních par na Europě

A tady se konečně dostáváme k analogii, kterou použil oblíbený popularizátor vědy a kosmického výzkumu, Bill Nye. Když totiž vezmeme hrubý rozpočet celého projektu a rozpočítáme ho na americké daňové poplatníky, vyjde nám, že každého Američana by podobná mise k Europě vyšla na cenu jedné kvalitní kávy. Do kontrastu pak Nye staví dopad, jaký by měl objev mimozemského života na celé lidstvo. Troufáme si tvrdit, že by nás nakopl víc než sebelepší espresso!