Výzkum, zveřejněný začátkem letošního května v časopise Current Biology, se zaměřuje především na oválnou strukturu v hlavové části prehistorických členovců. Jedná se o tzv. anteriorní sklerit neboli čelní destičku.

Vedoucí výzkumník studie, paleobiolog Ortega-Hernández z univerzity v Cambridge, zkoumal dvě vzácné fosilie s viditelně zachovalými měkkými tkáněmi: Helmetia expansa a Odaraia alata. Obě byly objeveny na počátku 20. století v tzv. burgesských břidlicích, které najdeme v  Britské Kolumbii v Kanadě. Fosilie pocházející ze středního kambria jsou přibližně 500–510 milionů let staré.

Analýza čelních destiček těchto zkamenělých členovců ukazuje, že struktury byly propojeny s vydutými zrakovými orgány a tím pádem i s nervy vycházejícími z předního mozku.

Členovec podobný trilobitům, Helmetia expansa | zdroj: ibtimes.co.uk

Zkamenělé mozky jsou ve fosilním záznamu velice vzácné, neboť mohou fosilizovat pouze za velmi specifických podmínek, uvádí Ortega-Hernández.

Výsledky jím vedeného výzkumu naznačují, že se hlavové partie členovců v průběhu času prokazatelně měnily. Současní členovci totiž přední destičku nemají, což naznačuje její evoluční ztrátu nebo propojení s okolními hlavovými útvary.

Výzkum mimo jiného umožnil spolupráci dvou zdánlivě nesouvisejících oborů: paleontologie s neurologií. Mnozí odborníci to považují za první krok k nalezení budoucího společného jazyka.