Mezinárodní tým pod vedením Richarda Burnetta sám o sobě nezjistil vlastně nic překvapivého. Negativní vliv jemných částic menších než 2,5 mikrometru na zdraví je dobře zdokumentován, stejně tak dnes existuje i bohatá zásoba dat na měnící se atmosférické znečištění ve velkých městech, stejně jako známe základní příčiny úmrtí milionů lidí na světě.

Starší odhady však mluvily o tom, že znečištění ročně na celém světě způsobuje kolem čtyři milionů úmrtí, kterým by bez znečištění bylo možné zabránit. Tuto cifru nová, přesnější práce povýšila na osm milionů.

Vědci vzali všechny tyto informace a vytvořili nový, přesnější model oddělující přirozené atmosférické chemické procesy od těch způsobených lidmi. Na něm pak sledovali vliv znečištění vzduchu na populaci.

Když pak výsledky porovnali s údaji mortality a rizikových faktorů Světové zdravotnické organizace i hustotou zalidnění, ukázalo se, že znečištění mikročásticemi velmi dobře koreluje s vyšší mírou úmrtí na nemoci oběhového a dýchacího systému v exponovaných oblastech. Jak už bylo zmíněno, tato korelace byla oproti starším odhadům dvojnásobná.

Co do čísel se zdá, že znečištění celosvětově zabíjí 120 lidí ze 100tisícového vzorku populace. Tedy zmíněných osm milionů lidí dohromady. Pozoruhodné však je, že podle modelu je mortalita vyšší než tento světový průměr – ve státech celé Evropy znečištění zabíjí 133 lidí ze vzorku, v EU samotné pak 129 lidí.

Riziko, kterému se nelze vyvarovat

Při pohledu na jednotlivé země hůře vycházejí státy východní Evropy oproti té západní. Neplatí to však univerzálně. V Německu způsobuje znečištění 154 zbytečných skonů na 100 tisíc obyvatel, v Itálii 136, v Polsku 150, ve Spojeném království ale jen 98. Ve státech, jako jsou Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Ukrajina, však tato cifra stoupá až nad 200 úmrtí.

Průměrný roční limit pro sledované mikročástice PM 2,5 v EU v současné době činí 25 mikrogramů na metr krychlový. Už to je víc než dvojnásobek doporučeného limitu Světové zdravotnické organizace. Hned několik zemí EU však i tuto hranici překračuje.

Situaci v Evropě podle výzkumníků zhoršuje i vysoká hustota průměrného zalidnění, majoritu znečištění má však na svědomí užívání fosilních paliv v energetice i dopravě. Ne vždy by ale přechod na čistější zdroje mohl pomoct – například v Německu je kolem 45 procent mikročástic generováno hnojením v zemědělství.

"Abychom to srovnali, znečištění vzduchu způsobuje více úmrtí než kouření tabákových produktů," vyjádřil se ke studii profesor Thomas Münzel z kardiologického oddělení zdravotního centra v německé Mohuči, "Rozdíl je v tom, že kouření se lze vyvarovat, ale znečištění nikoliv."

Znečištění ovzduší má na kardiovaskulární i respirační choroby přímý vliv. Způsobuje poškození krevních cév zvýšeným oxidačním stresem, který pak vede ke zvýšení krevního tlaku, rizika diabetes, mrtvice, srdečního infarktu nebo selhání srdce.

Studie byla publikována v PNAS.