Nikoho by tak nemělo překvapovat, že se občas naleznou i extrémnější atmosférické výboje. Nedávno publikované údaje týkající se maximálního trvání a délky blesků ale překvapily i zkušené výzkumníky.

Sami autoři studie dokonce podotýkají, že se kvůli novým poznatkům bude muset přepsat definice blesku jakožto elektrického výboje. Přinejmenším ta, kterou používá Americká meteorologická společnost. "Série elektrických procesů odehrávající se v rámci jedné sekundy" totiž může ve skutečnosti trvat až osm vteřin!

Blesky jsou intenzivní elektrostatické výboje, při kterých se vyrovnává náboj mezi zemí a mrakem, nebo mezi dvěma mraky. Leckdy ale může blesk vzniknout i mezi dvěma místy v jednom mraku, nebo mrakem a okolním ovzduším. Zásadní podmínkou jeho vzniku je však vždy existence dvou rozdílně nabitých center, které výboj propojí a jejich náboj bleskově vyrovná.

Každý z výbojů doprovází intenzivní záblesk světla a explozivní zvýšení teploty okolního vzduchu. Důsledkem druhého jevu je nezaměnitelný bouřlivý zvuk – hrom. Donedávna navíc panovala všeobecná představa, že blesky trvají jen zlomek sekundy a propojují místa vzdálená maximálně několik kilometrů.

Blesky, kvůli kterým se musí přepsat definice

Díky moderním sítím senzorů zaměřených na sledování elektromagnetických výbojů v atmosféře se ale výzkumníkům podařilo ulovit daleko větší "kousky". Zatím nejdelší zaznamenaný atmosférický výboj objevilo senzorové pole mapování blesků v Oklahomě. Blesk vznikl dvacátého června 2007 v 1:07 ráno místního času a během 5,7 sekundy se v sérii výbojů rozrostl do oblasti o rozměrech 305 na 232 kilometrů a o výšce zhruba 17 kilometrů. Nejdelší průsečík této oblasti výzkumníci odhadli na 321 kilometrů a tato vzdálenost byla následně zaznamenána jako největší naměřená délka blesku.

Rekordně dlouhý blesk zaznamenalo dočasné senzorové pole v jihovýchodní Francii, součást multidisciplinárního projektu studujícího hydrologický cyklus ve středomořské oblasti. Tento výboj začal třicátého srpna 2012 v 6:18 a 50 sekund místního času a výzkumníci vypočítali, že trval celých 7,74 sekundy. Kromě toho dosáhl maximální délky okolo 160 kilometrů, což i v porovnání s předchozím případem rozhodně není málo.

Klasická definice blesku jakožto série elektrických procesů odehrávajících se v rámci jedné sekundy, kterou používá Americká meteorologická společnost, ve světle nových objevů neobstojí. I proto ji badatelé navrhují předělat, přinejmenším tak, že omezení na jednu sekundu nahradí kontinuální souvislostí výboje. Stejně tak navrhují upřesnění, že se blesk může vybíjet zároveň po mnoha kanálech mnoha směry. Jinými slovy, že se může rozvětvovat.

Jak ale výzkumníci upozorňují, ani nejextrémnější dosud zaznamenané blesky nemusí být těmi nejdelšími a nejrozsáhlejšími, které se na Zemi vyskytují. Ještě výraznější výboje by se mohly vyskytovat například v konvektivních systémech střední velikosti, jakýchsi superbouřích, které se často tvoří nad Argentinou nebo Konžskou pánví. Spolu s rozrůstající se sítí bleskových senzorů se tak můžeme dočkat ještě nejednoho překvapení.