Máme se bát megatsunami? Důkaz z Kapverd na klidu nepřidává

- Příroda autor: Jan Toman

Přírodní katastrofy děsí lidstvo od nepaměti a obří přílivová vlna – tsunami – patří mezi nejobávanější z nich. Většina z nás má ještě v živé paměti scény z roku 2004, kdy zemětřesení u pobřeží indonéského ostrova Sumatra jednu takovou vlnu spustilo. Jak se šířila do všech směrů, moře na pobřežích Indického oceánu ustoupilo, jen aby následně vtrhlo až daleko do vnitrozemí a vyžádalo si životy více než 230 tisíc obětí.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Ve srovnání s megatsunami by ovšem právě popsané události mohly být pouhou selankou.

Za určitých okolností totiž může, alespoň podle počítačových modelů, vzniknout vlna mnohokrát vyšší a nesčetněkrát ničivější než sedmnáctimetrový zabiják z roku 2004.

V posledních letech se o reálné existenci a četnosti hypotetických megatsunami hojně spekulovalo mezi laiky i odborníky. Oblíbeným objektem studia se staly například Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu a další sopečné ostrovy, jejichž prudké svahy by se vlivem otřesů mohly s katastrofálními následky zřítit do moře.

Zatímco se gigantické vlny postupně stávaly oblíbenou proprietou katastrofických filmů, geovědci stále nemohli najít společnou řeč ohledně toho, zda tyto katastrofické události mohou vůbec vznikat dostatečně často na to, aby pro lidskou civilizaci představovaly reálnou hrozbu.

Fyzických dokladů se nedostávalo a počítačové simulace do značné míry závisely na osobních preferencích konkrétních výzkumníků. Nedávný průzkum povrchové geologie Kapverdských ostrovů však přinesl až nečekaně pádné důkazy, že na nich megatsunami "řádilo" před pouhými 73 tisíci lety.

Kapverdy jsou souostrovím sestávajícím z deseti ostrovů u pobřeží západní Afriky. Doklady pro ničivou tsunami odhalil mezinárodní tým geologů v jižní části souostroví, konkrétně na ostrovech Fogo a Santiago.

Za vznikem megatsunami stál zřejmě masivní sesuv půdy na severozápadním pobřeží dodnes vulkanicky aktivního ostrova Fogo.

Jen pro upřesnění, pod pojmem masivní sesuv si v tomto případě nemůžeme představovat sklouznutí pár desítek či stovek metrů čtverečních zeminy. Musíme se posunout nejméně o řád výš – do moře se totiž zřejmě zřítila podstatná část ostrova s nadmořskou výškou téměř tři tisíce metrů!

Na dně oceánu tak skončily kilometry až desítky kilometrů čtverečních kamenné suti. Nedá příliš práce si představit, že to musel být pořádný "šplouch".

Rozsah a sílu přílivové vlny můžeme nejlépe zhodnotit při prohlídce ostrova Santiago vzdáleného asi padesát kilometrů západním směrem.

Na jeho severních svazích se povalují obrovské balvany, z nichž některé měří až osm metrů a váží přes 700 tun. Nejde o nic jiného, než "oblázky", které vlna vyrvala z kamenitého pobřeží a vynesla až 220 metrů vysoko.

Některé tak nalezneme i přes půl kilometru daleko ve vnitrozemí. Mimochodem, právě pomocí datování izotopů helia v těchto balvanech se podařilo alespoň přibližně určit datum katastrofy.

Obrovské vlně nasvědčuje i podélné uspořádání těchto balvanů podle delší osy v úzkých údolích. Impozantně také působí až čtyřmetrové usazeniny materiálu přineseného mořem vyplňující nížiny ostrova. Sečteno a podtrženo, podle dostupných důkazů dosahovala vlna výšky okolo 270 metrů.

Měli bychom se podobně kataklyzmatické události bezprostředně obávat? Zcela jistě ne. Podle všeho k megatsunami dochází nanejvýš jednou za několik desítek tisíc let. Nejlepší tak bude nepropadat panice a zaměřit se na výzkum fyzikálních aspektů a možných příčin vzniku těchto vln.

I když… Všichni víme, jak to bývá s náhodami.

Zdroj: RS Ramalho, G Winckler, J Madeira, GR Helffrich, A Hipólito, R Quartau, K Adena & JM Schaefer (2015): Hazard potential of volcanic flank collapses raised by new megatsunami evidence. Science Advances, 1(9).

Tagy: tsunami přírodní úkazy a katastrofy zemětřesení a sopečná činnost

Zdroje: Vlastní