Málo kdo dnes ví, že mnohé moderní koncepty matematiky nesou otisk myšlení jednoho muže, který se nakonec stáhl do ticha a izolace. Alexander Grothendieck sice opustil akademii, ale jeho dílo spojuje geometrii, algebraickou abstrakci a hledačskou intuici. Přesto zůstává v povědomí širší veřejnosti skrytý — a jeho dopad je stále živý.

Zhruba 28 procent (každý čtvrtý) Američanů přiznává romantický nebo intimní vztah s umělou inteligencí (AI), tedy aplikací v mobilním telefonu nebo počítači. Polovina respondentů uváděla nějaký typ vztahu. Tato technologie jim byla přítelem, partnerem nebo kolegou.

Vědci z Cambridge a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě postavili ChatGPT před jedno z nejslavnějších matematických cvičení starověku — problém zdvojnásobení plochy čtverce — a byli překvapeni, jak AI zadání vyřešila. Ale právě to, že model během řešení udělal chybu, je zajímavější než samotný výsledek. Tento experiment otevírá diskusi o tom, co vlastně znamená „myslet“ u umělé inteligence.

Proteiny jsou pro tělo nezbytné – jsou stavebními kameny svalů, enzymů a hormonů. Ale když je jich příliš, mohou začít fungovat jako zátěž. Nový přehled výzkumů shrnuje, jaké zdravotní problémy může přinášet nadměrná konzumace bílkovin – od ledvin až po kosti a kardiovaskulární systém. Je důležité vědět, kde je hranice mezi užitečnou výživou a rizikem.

Nad drahami planet může číhat nebezpečí, které jsme dosud prakticky neviděli. Nový výzkum varuje, že kolem Venuše mohou obíhat asteroidy, které díky své pozici a slabé osvětlitelnosti unikají detekci — a přitom mají potenciál změnit svůj kurz tak, že by se mohly přiblížit k Zemi. V článku se podíváme na to, co víme o těchto „venus-koorbitalech“, jaké riziko představují a jak je možné je jednou odhalit.

Rychle se řítíme do kybernetické dystopie, varuje profesor sociologie z Univerzity v Calgary v Kanadě. Čím propojenější jsme, tím více roste riziko kolektivní zranitelnosti vůči masovým selháním a manipulaci. Než se věci zlepší, bude podle něj nutná závažná celospolečenská krize.