Podle nedávné studie expertů z MIT umělá inteligence nenavýšila zisky společností. Jiná práce ukázala, že programátory při kódování zpomaluje. Mezitím přibývá zpráv o firmách propouštějících zaměstnance ve jménu automatizace, jen aby zjistily, že AI není tak schopná a začali znovu nabírat lidskou sílu.

Proč však údajně revoluční technologie na pracovišti selhává? Může totiž být revoluční, k dokonalosti má ale hodně daleko.

Práci neulehčuje

Tým odborníků ze Stanfordu a firmy BetterUp Labs sledoval 1150 zaměstnanců v USA z různých odvětvích. Výsledek? Lidé používají AI k vykonávání složitější i rutinní práce. Tu ovšem musí kontrolovat a upravovat další lidé.

Umělá inteligence neulehčuje od práce, přidává další. Pracuje totiž chybně a nespolehlivě. Lidé si mohou ulehčit od rutinní, primitivní práce, aby se mohli soustředit na tu složitější, v níž opravdu vynikají. I tu snadnou práci je ale třeba po AI zkontrolovat, případně upravit. Další práce navíc.

AI nemusí v některých případech odvést tak špatnou práci. Zaměstnanec se ale nesnaží a prostě zmáčkne „enter“. Výsledek předá někomu dalšímu, a ten musí zvažovat, zda je dostačující, jestli ho upravit nebo úplně předělat.

Břemeno posouvá

„Zákeřným účinkem AI je, že břemeno práce přesouvá dále a vyžaduje, aby příjemce dál práci interpretoval, opravoval a přepracoval,“ napsal tým ve zprávě. „Jinými slovy, přesouvá úsilí z tvůrce na příjemce.“

Kalkulačka nebo vyhledávač jsou rovněž nástroje ulehčující vytížení a usnadňující pracovní výkon. Umělá inteligence ale na rozdíl od nich přesouvá odlehčení kognitivní práce na jinou lidskou bytost, ne že lidské bytosti zbaví zátěže.

Existují aplikace a nástroje, které mohou zlepšit produktivitu a systém práce. Cestou však není masové implementování AI do pracovních procesů na úkor lidské síly s očekáváním obrovských zisků.

Jde o další výzkum v řadě, který ukázal, že AI není tak revoluční technologií, jak by si samotní technologičtí giganti přáteli.