Někdo konzumuje alkohol pro jeho chuť nebo jako prostředek k uvolnění. Občas však pijeme, abychom si pomohli od špatné nálady nebo stresu. Můžeme ale snadno docílit pravého opaku a svůj stav ještě zhoršit, varovala expertka.

Už jste zažili, že jste měli po vypití alkoholu depresi, úzkosti nebo pocity paranoidních obav a strachu? Lisa Gunnová, vedoucí prevence duševního zdraví u společnosti Nuffield Health pro server HuffPost UK vysvětlila, proč jste se tak cítili.

„Alkohol je depresivní látka, která může zpočátku působit uklidňujícím dojmem,“ vysvětluje Gunnová. „Když to pomine, obvykle můžeme pozorovat zpětný efekt, kdy stoupá úroveň úzkosti,“ dodala odbornice a vysvětlila, proč se tak děje.

Alkohol narušuje rovnováhu neurotransmiterů a chemických poslů v organismu. Nejvíce zasaženi jsou často lidé již trpící depresemi a úzkostmi nebo náchylní k těmto stavům. Takové osoby by se měly alkoholu spíše vyvarovat.

Gunnová upozornila, že se to liší alkohol od alkoholu, ale žádný alkoholický nápoj není zdravý pro duševní zdraví, stejně tak jako kocoviny. Připomněla jednu studii, podle které asi dvanáct procent dospělých trpí během kocoviny úzkostí.

Asi patnáct procent dospělých pijáků pak zažívá depresi. „Další studie uvádí výrazně vyšší čísla 18,3 procenta pro úzkost a 29,9 procenta pro depresi,“ sdělila Gunnová. Některé alkoholické nápoje nemají takovou tendenci tyto stavy vyvolávat.

Pozor na blackout

Například pivo, hlavně pak s nižším obsahem alkoholu, představuje nižší riziko pro duševní zdraví. Významný nával úzkosti po odeznění uvolnění ale podle odbornice mohou vyvolat lihoviny kvůli prudkému nárůstu alkoholu v krvi.

Ředěné koktejly nejsou výhra, neboť obsahují hodně cukru. Hladinu úzkosti může zvýšit v kombinaci s lihovinou a navíc jeho úrovně v krvi během noci stoupají a klesají, což může tento efekt ještě posílit.

Sklenka vína je pro mnoho lidí ideální k uvolnění po náročném dni nebo k vychutnání romantických okamžiků. Je přitom na vrcholu rizikových alkoholických nápojů kvůli přítomnosti látek tyramin a histamin.

Prvně zmíněná látka je spouštěčem záchvatů migrény a druhá souvisí s centrálním nervovým systémem a trávením. Proto po vínu bývají kocoviny tak náročné a rizika depresí a úzkostí jsou vyšší, upozornila Gunnová.

Nejde ale pouze o samotný alkohol, ale také o sociální faktory. „Když pijeme, stáváme se opilými a bezstarostnými, což může způsobit, že budeme říkat a dělat věci, které u nás nejsou jinak běžné,“ uvedla Gunnová.

Pokud se probudíme v „blackoutu“, kdy si nic nepamatujeme, je ještě pravděpodobnější probuzení s pocity úzkostí, depresí a strachu. Expertka proto varovala před pitím u lidí se sociálními problémy, kteří si alkoholem dodávají odvahu.