Dokumentární pořad španělské televize RTVE oznámil v říjnu 2024, že analýza Y-chromozomů a mitochondriální DNA u Kolumbova syna Ferdinanda a bratra Diega je kompatibilní s původem, který lze označit jako španělský či sefardský židovský. Toto tvrzení se staví proti dlouhodobě přijímané historické verzi, že Kristofor Kolumb (Cristoforo Colombo) se narodil v Janově v Itálii roku 1451 a že jeho rodina byla křesťanská.

Podle španělského vědce José Antonia Lorenteho z Univerzity v Granadě analýza těchto genetických materiálů naznačuje, že Kolumbovo dědictví je možná komplexnější, než se dosud myslelo, a že se může skrývat za původním tvrzením o Genoě identita spojená s rodinou, která se během 15. století mohla stát součástí sefardských komunit – tedy Židů žijících v rámci španělského království před vyhnáním a konvertitou. Ani jedna z možných teorií však není dosud potvrzena peer-review studií.

Analýza důkazů a historické dokumenty

Dokument z 22. února 1498, v němž Kolumbus píše, že „z Genovy pocházím a tam jsem se narodil“, je tradičně považován za klíčový důkaz jeho italského původu. Avšak skeptici poukazují, že by mohl být součástí manipulací či adaptací identity, zejména v kontextu náboženského pronásledování židovských komunit ve Španělsku a Portugalsku v letech 1490-1492.. Lorente poukázal, že dokumentární základ pro tvrzení o kolumbovském původu v Janově není jediný – existují i jiné historické známky, které naznačují přítomnost Kolumbovy rodiny ve Španělsku, možná jako konvertitů či skrytých Židů.

Současně Lorente a jeho tým tvrdí, že kosterní pozůstatky, uchovávané v Seville, skutečně patří Kolumbovi, což potvrdila genetická shoda s DNA jeho syna Ferdinanda a bratra Diega, i když úplné zveřejnění genotypických dat zatím chybí.. Tato část průzkumu byla přijata s poměrnou mírou opatrnosti – někteří biologové a historikové vyzývají k publikaci plné metodologie před tím, než bude jakékoli tvrzení považováno za vědecky potvrzené.

Dvě verze původu

Nynější situace nabízí dvě hlavní interpretace:

• Italský původ (Janov, Ligurie) – pokračuje jako nejpravděpodobnější možnost na základě dokumentů, které Kolumbus sám vytvořil nebo vydal, a silné historické tradice.

• Španělský sefardský původ – hypotéza založená na genetických indiciích, které spojují Kolumbovu rodinnou linii s komunitami Židů ve Španělsku, případně na Mallorce či v Aragonu, kteří byli nuceni konvertovat či skrývat totožnost během pronásledování.

Proč zatím nelze definitivně rozhodnout

Výzkumníci sami upozorňují, že důkazní materiál není veřejně dostupný v plné podobě – žádný recenzovaný článek neobsahuje kompletní genotypová data, metodologii sledování DNA, či detailní výsledky analýz. Stejně tak není znám přesný původ vzorků z kostí, které byly identifikovány jako Kolumbovy, ani to, zda nebyly kontaminovány či směšovány s jinými materiály během staletí pohybů jeho ostatků.

Dalším faktorem je kontext historický: jsou zachovány dokumenty, které jsou socializované, občas zpochybňované, s možným politickým či náboženským tlakem dob, kdy identity mohly být upravovány či skryty.

Důsledky pro vědu, historii a společnost

Pokud by se teorie sefardského původu potvrdila, znamenalo by to významný obrat v chápání identity jednoho z nejikoničtějších mořeplavců historie. Potenciálně by to mohlo změnit interpretaci jeho motivací, kulturních vlivů a způsobu, jakým byl vnímán ve Španělsku i Itálii.

Pro historiky by to znamenalo větší důraz na genetickou forenziku jako doplňkovou metodu k tradičním archívním studiím – dokumenty, listiny, zápisy sice tvoří páteř historického příběhu, ale genetika může přinášet nové, dříve nedostupné informace.

Veřejnost by mohla být konfrontována se změnou v kulturním narativu – Kolumbus, často zobrazován jako italský kapitán, by mohl být vnímán jako postava s kořeny v Židovských komunitách Španělska, což by mohlo ovlivnit národní identity, oslavné tradice a podobu kulturních pamětí.

Co by mělo následovat

• Zveřejnění genotypových a genealogických dat v peer-review časopise, aby může být prověřena metodologie a výběr vzorků.

• Detailní filologické a historické studie doprovázené překlady Kolumbových dokumentů, listin a testamentů – pokud se uvádějí tvrzení o sephardském dědictví, musí být podpořena i historickým kontextem náboženského pronásledování a migrací.

• Archeologický a forenzní výzkum ohledně fyzických pozůstatků, které jsou identifikovány jako Kolumbovy – ověření autenticity, datování fragmentů a možné kontaminace.

• Multidisciplinární spolupráce – genetika, jazykověda, historie a antropologie – pro komplexní obraz.

Nové nálezy odhalují, že identita Kristofora Kolumba nemusí být tím, čím ji historiografie léta považovala. Zjištění, že Kolumb mohl být Španěl s židovským původem, je fascinující a má potenciál přepsat část historického příběhu mořeplavce. Nicméně věda zatím nemá všechny karty: dokud nebudou dostupná kompletní data a metodologie, je to spíš kvalifikovaný návrh než definitivní rozsudek.