Antarktidu pokrýval deštný prales. Vědci získali přesvědčivé důkazy

3. 4. 2020 – 5:15 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:

Antarktidu pokrýval deštný prales. Vědci získali přesvědčivé důkazy
Poznáváte ji? Antarktida před 90 miliony lety | zdroj: Profimedia.cz

Rozbory vrtů u pobřeží Antarktidy odhalily pozůstatky po deštném pralese, který se rozkládal v polární oblasti před 90 miliony let. Jednou se tam může vrátit...

Antarktida platí za místo nehostinné pro život. Stala pro nás synonymem zmrzlé a pusté země. Kdysi ji však pokrýval deštný prales s bažinatou půdou, plný rozmanitých rostlin i živočichů.

Nejnověji to dokládají rozbory půdy u západního pobřeží kontinentu.

Stopy pod hladinou

Geovědci v roce 2017 prováděli z paluby lodi Polarstern vrty pod mořským dnem u západního pobřeží Antarktidy, 900 kilometrů od jižního pólu. Vzorky půdy, které vytáhli z hloubky kolem třiceti metrů, ostře kontrastovaly se složením sedimentu blíže ke dnu.

"Už při počátečních hodnoceních na palubě nás tato vrstva sedimentů zaujala. A hned první předběžné analýzy ukázaly, že v hloubce 27 až 30 metrů pod mořským dnem jsme našli vrstvu původně vytvořenou na pevnině, ne v oceánu," cituje magazín Nature geologa Johanna Klagese z Helmholtzova centra pro polární a mořský výzkum v německém Mainzu.

profimedia-0511502905 Antarctica 3 Geovědci Tina van de Flierdtová a Johann Klages zkoumají vzorky půdy z Antarktidy | zdroj: Profimedia.cz

Pozdější zevrubné analýzy pomocí rentgenové počítačové tomografie, které se protáhly do dalších let, nalezly stopy po pylech a výtrusech – pozůstatky po deštném pralese, který pokrýval Antarktidu před 90 miliony let.

"Četné pozůstatky rostlin ukazují, že v Antarktidě byl hustý bažinatý les," píše v komentáři k výzkumu paleoekolog Ulrich Salzmann z Northumbrijské univezity v anglickém Newcastlu.

Vědec tento les přirovnává k deštným pralesům, jejichž zbytky se dochovaly na Severním ostrově Nového Zélandu.

Před devadesáti miliony let panovalo na Zemi mimořádně teplé období. Vysoké koncentrace atmosférického oxidu uhličitého přispěly k tomu, že se roztavily polární ledové štíty a hladiny oceánů vystoupily až o 170 metrů výše, než jsou dnes.

profimedia-0511502916 Antarctica map Mapa Antarktidy z doby před 90 miliony let. Křížek označuje místo, kde geovědci prováděli vrty | zdroj: Profimedia.cz

Koncentraci skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, tehdy zvýšila silná vulkanická činnost. Nejen povrchové, ale i podmořské sopky, chrlily do ovzduší velké množství CO2, který planetu ohříval a zvyšoval asimilační schopnost zelených rostlin, a tím množství biomasy.

Z biologických a biochemických dat ze vzorků půdy výzkumníci modelovali, jaké bylo v Antarktidě před 90 miliony let klima a odhadovali koncentraci CO2. Zjistili, že průměrná teplota převyšovala 12 stupňů Celsia (v Česku je 5,5 až 9 stupňů) a v ovzduší bylo 1120 až 1680 částeček COz milionu – ppm (nejvyšší naměřená hodnota na planetě v posledních desetiletích dosáhla 409,73 ppm).

Pohled do budoucnosti

Vědci pokládají analýzu sedimentů za zdroj poznatků, který jim pomůže porozumět vazbám mezi koncentrací oxidu uhličitého a polárním podnebím.

"Musíme se podívat do těchto extrémních klimatických podmínek, které se již na planetě odehrály, protože nám ukazují, jak může vypadat skleníkové klima budoucnosti," řekl ke studii geolog Johann Klages.

zdroj: YouTube

Pravda, leckomu se představa zelené Antarktidy s bujnou vegetací, kde se dá chodit v tričku s krátkými rukávy, může zamlouvat. Druhou stranou mince je však o 170 metrů vyšší hladina oceánů a moří.

Takto děsivě by to například vypadalo na newyorském Manhattanu. A k tomu kontrolní otázka: Jak dlouho se může udržet King Kong na špici Empire State?

  profimedia-0102176683 nyc flood zdroj: Profimedia.cz

Zdroje:

Nejnovější články