Všechny nově objevené vulkány jsou rozesety po západním pobřeží Antarktidy, připojují se přitom k dalším již známým 47 místním sopkám. Dříve objevené sopky jsou dobře známé, protože jejich vrcholky leží nad úrovní ledu. Geologové z Edinburské university si ovšem na ukryté vulkány museli posvítit s pomocí radarového průzkumu terénu získaného letecky.

"Hledali jsme v zásadě důkazy vulkanických útvarů zabořených do ledu," sdělil britskému listu The Guardian jeden z autorů studie, Robert Bingham. Ve výsledku se geologům podařilo identifikovat 91 vulkánů o výšce od 100 do 3850 metrů ukrytých pod ledem.

"Ohromilo nás to," řekl Bingham, "Nečekali jsme, že bychom našli něco podobného. Podařilo se nám ztrojnásobit počet známých antarktických sopek. Domníváme se navíc, že se na mořském dně u pobřeží budou nacházet další vulkány. Je tak velmi pravděpodobné, že se tato oblast stane nejsilnější vulkanickou oblastí na světě."

Vědci si však prozatím nejsou jistá jednou podstatou věcí - do jaké míry jsou nově objevené sopky vlastně aktivní. Případné probuzení ukrytých sopek by přitom mohlo mít na stabilitu antarktického příkrovu negativní efekt. Podzemního tání bychom si nemuseli všimnout na povrchu až do chvíle výrazného narušení stability ledu. Navíc se nabízí ještě opačný scénář, totiž probuzení sopek vlivem tání ledovce. 

Statisticky je šance na nenadálé probuzení samozřejmě velmi malá, Bingham však připomněl, že "nejaktivnější jsou dnes vulkanické oblasti, které teprve nedávno, na konci poslední doby ledové, ztratily svůj ledový příkrov. Tato místa zahrnují Island a Aljašku." Podle jedné z hypotéz za to může právě ztráta tlaku ledové masy na vulkány. Prozatím se však jedná pouze o spekulaci. 

"Velkou otázkou je, jak jsou tyto sopky aktivní? To je něco, co musíme zjistit co nejrychleji," dodal Bingham.