Archeologové mají za to, že odhalili účel tisíců kamenných nádob v severním Laosu nedaleko města Phonsavan, v oblasti nazývané Planina džbánů. Poté, co prozkoumali neobyčejné prastaré artefakty, dospěli k předpokladu, že sloužily k pohřebním rituálům.

Džbány, kam dohlédneš

Planina džbánů, zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, je poseta pěti tisíci kamenných nádob vysokých od jednoho do tří metrů a vážících až šest tun. Tyto megality (džbány) jsou pokryty reliéfy.

Na nalezišti známém jako Thong Hai Hin, kde je pohromadě 250 džbánů, leží i ten největší, šestitunový kolos vysoký tři metry. Podle pověsti z tohoto džbánu popíjel král Khun Jüam, když ze země vyhnal nepřátele z jižní Číny.

V šedesátých letech byla planina terčem amerického bombardování a množství nevybuchlé munice komplikuje výzkum lokality. Tři největší z několika desítek polí, kde se nacházejí kamenné džbány, však byly od munice vyčištěny. A právě na nich zkoumali australští archeologové megality.

O jejich účelu se vedly spory. Byly pokládány za nádoby k zachytávání dešťové vody, za sýpky, anebo za předměty, které sloužily pro pohřební účely. Poté, co je prozkoumali, se Australané přiklánějí ke třetí verzi.

Výzkumníci pomocí luminiscence zjistili, že nádoby byly vyrobeny ve druhém tisíciletí před naším letopočtem a v okolí nalezli mnoho lidských kostí i celých koster. Radiokarbonovou metodou určili jejich stáří – na deváté až třinácté století před naším letopočtem.

Území kostí

„Naše data naznačují, že rozmístění megalitů předcházelo pohřební aktivitě v jejich okolí,“ shrnuje studie publikovaná v žurnálu PLOS One. „To naznačuje trvalý rituální význam a opakované používání lokality.“

Některé ostatky nalezené v okolí jsou mladší než odhadovaný věk nádob. To ale nevylučuje, že nádoby vznikaly pro pohřební účely – a využity byly až později. Vedoucí průzkumu Dougald O'Reilly řekl stanici BBC, že jeho tým objevil tři různé typy ostatků: Kosti uložené v jámách s vápencovým blokem nahoře, kosti v keramických nádobách a jedna kostra byla uložená zvlášť v hrobě.

„Nemám pochybnosti, že tohle místo souvisí s pohřebními rituály. Tím spíš, že jsme nenalezli, žádné důkazy o tom, že by na jejich místě byla lidská obydlí,“ řekl O'Reilly. „V nádobách mohla být těla, dokud se nerozložila. Poté tato kultura uložila kosti do země,“ vysvětlil archeolog.