Archeologové v Německu prozkoumali kontinentální verzi 'Stonehenge'

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Počátek třetí tisíciletí před naším letopočtem leží v zaznamenaných dějinách lidstva až na samém chvostu. Po Mezopotámii se tou dobou proháněly první civilizace, Cheopsova pyramida byla až do jeho poloviny stále jenom "na papyru". Přesto tato perioda leží mezi dnešním datem a počátkem neolitu - a tak i civilizace, jak ji dnes chápeme - již ve druhé polovině cesty vstříc současnosti. O tom, jak vypadaly tehdejší zapomenuté kultury, nyní podle nové studie archeologů z Cambridge vypovídá i průzkum kruhové svatyně v Pömmelte, kterému se zkratkovitě přezdívá "německé Stonehenge".

Pömmelte

Pömmelte,zdroj: www.flickr.com/erwinrommel

Kolem kruhových svatyň dnes v populární kultuře stále panuje aura tajemna. Mnohé tak předpokládaná podoba Pömmelte nejspíše překvapí - má sice podobně jako Stonehenge průměr o velikosti 115 metrů a nebylo trvale obýváno, namísto několika masivních kamenů se však sestávalo spíše ze série menších dřevěných tyčí. Ne všechny svatyně z této éry jsou totiž stejného vzhledu.

"V jejich podobě panují rozdíly, vesměs mají průměr několika desítek metrů a jsou obehnány jedním či více věnci příkopů a palisád," říká archeolog Tomáš Zlámal, "U nás je například komplexně prozkoumán rondel na rozhraní katastru Těšetice-Kyjovice nedaleko Znojma."

Účel těchto staveb stále není ani pro archeology jednoznačný, dodává Zlámal, nejčastěji jsou však spojovány se společenskými a kultovními funkcemi. Objevují se i teorie o pravěkých observatořích či kalendářích - zrovna tak je možné, že úkolů měly více a mnohé z nich se překrývaly.

Právě na tuto univerzální možnost se nyní zaměřil výzkum Cambridge.

V minulosti mohly různé teze o významu kruhových svatyní působit značně protichůdným způsobem. Byly to svatyně? Byly to observatoře? Pohřebiště? Nebo snad místa pro setkávání? Podrobná analýza nálezů v Pömmelte naznačuje, že kruhové svatyně mohly dost dobře plnit všechny tyto úkoly najednou.

Struktura Pömmelte

Struktura Pömmelte (pro plný náhled rozklikněte),zdroj:André Spatzier / Cambridge

Víceúčelových charakter ostatně vzhledem k náročnosti budování těchto konstrukcí v dané periodě dává i racionálnější smysl. Naleziště v Pömmelte bylo objeveno již v roce 1991, archeologické vykopávky však začaly teprve v nedávné době.

Svatyně v Pömmelte, vybudována kolem roku 2300 před naším letopočtem, tedy v době, kdy vznikalo i Stonehenge a v Egyptě již dvě století stála Cheopsova pyramida, nyní univerzální roli kruhových svatyní čerstvou sérií nálezů nejspíše potvrzuje.

Každý pes, stejná ves

V archeologických nalezištích kolem a uvnitř Pömmelte byly totiž nalezeny nejrůznější předměty denního užití včetně kusů dobových keramických hrnců a nádob, ale i kamenné sekery či zvířecí kosti. To podporuje předpoklad, že kruhové svatyně mohly plnit úlohu místa pro setkávání a snad i obchod. Také však byly objeveny o něco děsivější nálezy – kosterní pozůstatky desatera žen a dětí, které byly nejspíše do svých hrobů svrženy. Minimálně jedno dítě mělo svázané ruce.

Ačkoliv si nemůžeme být přesným důvodem jejich smrti jistí, jako nejvíce pravděpodobné se jeví, že desatero nešťastníků bylo rituálně obětováno. Netušíme ani, zdali šlo o příslušníky kultury, která Pömmelte postavila, či naopak mohlo jít o zajatce. Tak jako onak, nález hraje do karet i rituální funkce.

Aby byla situace ještě složitější, na východní straně Pömmelte byly objeveny také hroby mužů ve věku od 17 do 30 let - ty však naopak jevily známky značné péče, je proto nepravděpodobné, že by šlo rovněž o obětiny. Těla ani nevykazovala známky úmyslného poškození. Sem tedy naopak spadá spíše teze přisuzující kruhovým svatyním roli ceremoniálního pohřebiště dobové elity.

Metafora společnosti

O přesném významu všech úkonů můžeme jen spekulovat, dedukce pramenící v archeologických nálezech však značí, že Pömmelte mohlo hrát celou řadu úloh představujících metaforu společenského uspořádání své doby. Například mužské vs. ženské předměty byly nalezeny v poměrně ostře vyhraněných částech - z toho lze usuzovat, že polovina kruhové svatyně byla po dobu obývání spíše mužská, a druhá spíše ženská. Podobná dělení lze najít i co do společenského postavení přechodných obyvatel a dalších aspektů jejich života.

Studie spekuluje, že v době před objevem písma mohlo Pömmelte sloužit jako reprezentace nejen tehdejší společnosti, ale i její představy o hierarchii světa a kosmu. Skutečnosti, že kruhové svatyně v tomto kontextu mohly plnit i astronomickou, společenskou stejně jako náboženskou úlohu, se touto optikou začínají překrývat.

Oblast v Pömmelte byla zřejmě využívána po dobu 300 let - zhruba od roku 2050 před naším letopočtem byla opuštěná. Dle závěrů archeologů se tak mohlo stát v ceremoniálním obřadu, kdy sem byly pohřbeny artefakty a popel z většiny nadzemních dřevěných komponentů.

Nakolik měly i jiné kruhové svatyně stejnou roli, by nicméně musely potvrdit podobné vykopávky i u nich. "Nesmíme však zapomínat, že archeologické prameny mají omezenou vypovídací hodnotu a nikdy nám neumožní proniknout do myšlení tehdejšího člověka," dodává obezřetně Zlámal.

Vše, s čím může archeologie operovat, je pravděpodobnost - nálezy z Pömmelte přesto začínají měnit i pohled na možný význam svých známějších bratří. "Kruhové svatyně britských ostrovů jsou obecně považovány za jedinečný britský fenomén, který nesouvisí s kontinentální Evropou; tato pozice by měla být znovu přehodnocena," píší vědci v časopise Antiquity. "Jedinečnost Stonehenge spočívá zcela striktně ve své monumentální megalitické architektuře."

Opar neznáma, který Stonehenge, Pömmelte i další kruhové svatyně stále obestírá, tak snad pomalu nahrazuje jejich vnímání jako jakéhosi předchůdce dnešních univerzálně využitelných měst.

Původní práci vydala univerzita v Cambridge.

Tagy: archeologie věda a poznání