Planety obíhají kolem červeného trpaslíka L 98-59. Je mezi nimi nejmenší dosud objevená exoplaneta. Její hmotnost je poloviční ve srovnání s Venuší.

Nadějný svět

Objevené planety jsou svým složením podobné Zemi, Marsu či Venuši. Přítomnost tří z nich naznačovalo už pozorování amerického satelitu TESS z roku 2019 – až nyní však evropští astronomové jejich existenci potvrdili a upřesnili jejich složení.

Nejmenší objevený svět o polovině hmotnosti Venuše, L 98-59b, je nejspíš příliš malý na to, aby na něm mohl existovat život. Jeho objev ale ukazuje, jak se metody astronomů zlepšují a naznačuje, že je blíž doba, kdy budeme schopni na vzdálených exoplanetách zjistit i případné stopy života.

Další ze zaznamenaných planet by mohla mít rozměrný oceán, ale nachází se příliš blízko hvězdy. Jiná však leží uprostřed obyvatelné zóny – v takové vzdálenosti od hvězdy, která dovoluje vznik a existenci organického života.

„Planeta nacházející se v zóně života může mít atmosféru, která by mohla chránit a podporovat případný život,“ cituje web Evropské jižní observatoře (ESO) Maríi Rosu Zapaterovou Osoriovou, astronomku z Centra pro astrobiologii ve španělském Madridu a jednu z autorek studie o soustavě L 98-59, publikované v odborném žurnálu Astronomy & Astrophysics.

Hon na pevné exoplanety

Astronomové identifikovali exoplanety teleskopem VLT patřícím do soustavy Evropské jižní observatoře. Kromě potvrzení existence trojice světů tým identifikoval také dvě dosud zcela „skryté“ exoplanety. Na jejich analýzu a průzkum se zaměří další studium soustavy červeného trpaslíka.

Planety „prozradily“ drobné odchylky v kmitání hvězdy způsobené gravitační přetahovanou mezi ní a planetami v její blízkosti.

Objevy poskytly vědcům další příležitost vyladit aparatury pro odhalování exoplanet, což zvyšuje i šanci na ještě detailnější budoucí analýzy exoplanet.

Očekává se, že dlouho připravovaný Webbův teleskop, který má nahradit dosluhující Hubbleův teleskop, umožní další objevy. A ty zvyší šanci, že v nejbližších dekádách bychom u jedné vzdálené exoplanety mohli objevit biosignatury – látky nebo jevy, které poskytují vědecké důkazy o životě. Pokud chemická analýza například odhalí, že se v atmosféře exoplanety vyskytuje kyslík, mohla by to být indicie života mimo Zemi.

„Člověk se za pevnými planetami honí od zrodu astronomie, a nyní se konečně blížíme k detekci pevné planety v obyvatelné zóně hvězdy, jejíž atmosféru bychom mohli detailně studovat," poznamenal k výzkumu Olivier Demangeon, další z astronomů, který se na studii podílel.