Naši nejbližší 'exoplanetu' u Proxima Centauri propekla obří hvězdná erupce

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

Jedna z nich nejbližších hvězd Proxima Centauri se v nedávné době dočkala velké erupce. Ta byla pozorována loni v březnu a dosáhla desetkrát vyššího jasu než kterékoliv erupce, které byly pozorovány lidmi v historii našeho Slunce. Vzhledem k tomu, že by kolem této hvězdy měla obíhat naše nejbližší exoplaneta jménem Proxima b, může erupce věštit problémy pro místní vyhlídky pro život - a možná i samotnou existenci planet jako takových.

Naše nejbližší exoplaneta Proxima b

Naše nejbližší exoplaneta Proxima b,zdroj: NASA

Pro zjištění, co vše může erupce takové škály znamenat, se musíme vrátit na podzim loňského roku. Tým astronomů z observatoře ALMA sídlící v Chile tehdy oznámil pozorování záře z pravděpodobného pásu ledu a prachu sídlícího několik stovek milionů kilometrů na orbitě Proxima Centauri. Předpokládalo se, že takový pás prachu bude pozůstatkem akreačního disku kolem hvězdy. Podobně, jako kolem naší sluneční soustavy existuje chladný Kuiperův pás, z něhož mezi vnitřní planety čas od času vyletí nějaká kometa. 

Nynější opakovaná analýza dat ale mluví o zcela jiném závěru. Zatímco podzimní práce přiřkla nečekanou záři optickému jevu při rozptylu světla v onom domnělém ledovém prstenci kolem hvězdy, nyní se naopak zdá, že extra porce světla měla mnohem pragmatičtější původ – obrovskou hvězdnou erupci vyvolanou Proximou Centauri. 

Rozdílné závěry byly dány odlišnou pozorovací metodou. Tým, který se domníval, že našel protipól Kuiperova pásu, rozanalyzoval tři měsíce dat do průměrné cifry svítivosti – záměna erupce za odraz z pásu tak najednou začíná dávat větší smysl. Druhý tým, který na jejich chybu nyní upozornil, namísto toho k zprůměrování nepřistoupil. Všiml si tak rapidního nárůstu ve svítivosti, typickém pro erupce. 

Zdá se tak, že údaje nasvědčující existenci něčeho jako Kuiperova pásu kolem Proximy Centauri byly jednoduše špatnou intepretací dat. Je stále možné, že kolem Proximy Centauri obíhá více planet, nemáme pro to však nyní důkazy. Navíc i ta jediná, o níž momentálně víme s jistotou, je existencí erupce v ohrožení. 

Není zóna života jako zóna života

I pokud kolem Proxima Centauri obíhá "pouze" předloni objevená exopaneta Proxima b, erupce pro její podmínky nevěstí nic dobrého. Z podobného hvězdného říhnutí bychom měli nejspíše problém i na Zemi. Nikoliv nutně pro erupci jako takovou, ale pro výron koronální hmoty, který erupce často doprovází. Pokud by Země stála v jeho cestě, výsledkem by zřejmě byla extrémně silná geomagnetická bouře a zničení většiny elektroniky na planetě. 

V případ Proxima b by ovšem negativní jevy byly mnohem silnější. Proxima Centauri nejenže eruptovala mnohem silněji, než doposud zaznamenané sluneční erupce, ale má navíc jenom osminu sluneční hmotnosti. Jinými slovy, na menší hvězdu se chová mnohem brutálněji. O to horší je, že Proxima b obíhá své hvězdě mnohem blíže. 

Nachází se sice uvnitř místní tzv. zóny života s podmínkami vhodnými pro tekoucí vodu na povrchu, Proxima b však svou menší hvězdu oběhne jen za našich 11 dní. Dokonce i Merkur, planeta nejbližší hvězdě ve sluneční soustavě, potřebuje na oběh 88 dní.

Proxima b tak má mnohem větší pravděpodobnost, že je její povrch relativně často vystaven podobným erupcím Proximy Centauri. Pokud by se ocitla v dráze listopadové erupce, intenzita jevu by mohla vést ke kompletní ztrátě případné atmosféry. A není pravděpodobné, že jsou podobné erupce výjimkou. 

Již po objevu exoplanety v roce 2016 se skeptici nechávali slyšet, že kvůli malé vzdálenosti od hvězdy nemáme na Proxima b čekat atmosféru či snad život – i bez erupcí by ji zřejmě odfoukla eroze většího příkonu hvězdného větru. Pozdější simulace sice naznačily, že při dostatečně velkém vlastním magnetickém poli by Proxima b mohla hvězdné erozi vzdorovat. Nynější pozorování erupce však debatu posouvá zase blíže malým šancím na život. 

Jenom podobnost planety proporcím Země a přítomnost v zóně života zkrátka nestačí. Tím větší je zjevné štěstí, jaké máme při naši pozici kolem relativně klidného Slunce.

Původní studii najdete zde

Tagy: Vesmír exoplanety věda a poznání

Zdroje: vlastní