Nově objevené exoplanety nepřestávají udivovat

- Vesmír autor: Lukáš Grygar

Vy nás ale zásobujete, pane Kepler, dala by se parafrázovat klasická hláška z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Dosluhující sonda, nesoucí jméno slovutného astronoma, už objevila přes tisícovku planet v cizích slunečních soustavách.

Nic proti Saturnu, ale takovouhle nádheru bychom na obloze brali hned

Nic proti Saturnu, ale takovouhle nádheru bychom na obloze brali hned,zdroj: Astronomie.nl

Tu z ilustračního obrázku ale mají na svědomí pozemští badatelé. Eric Mamajek a Erin Scottová z Rochesterské univerzity a Matthew Kenworthy z univerzity v Leidenu dospěli k závěru, že obří planeta s poetickým označením 1SWASP J1407 b, objevená v roce 2012, disponuje neméně obřími prstenci.

Zatímco u nás se obdivujeme prstencům Saturnu, oproti 434 světelných let vzdálené planetě je to nic: její prstence dosahují dvousetnásobné velikosti těch Saturnových, a kdyby si je Saturn vypůjčil, byly by ze Země viditelné i přes den.

Jejich krása ale nevydrží věčně. V průběhu následujících několika milionů let se z kroužícího kosmického „smetí“, kterým jsou prstence tvořeny, nabalí čím dál větší kupy hmoty, až se z prstenců vyloupnou jednotlivé měsíce.

J1407 b

Dopracuje se lidstvo do té doby k mezihvězdným letům, aby se nějaká budoucí generace stihla megaprstenci pokochat na vlastní oči? Kam bychom to měli stihnout určitě, to je těleso s označením WISE 0855−0714.

Nachází se „pouhých“ 7,5 světelných let od nás a spekuluje se, že jde o tzv. toulavou planetu. Za toulavé nebo také nomádské považujeme ty planety, které nekrouží kolem žádné hvězdy a cestují vesmírem zcela samy.

Jejich existence nám donedávna nebyla známá, ale jak ukazují pozorování z předchozí dekády, nepůjde o nic zas tak neobvyklého. Představa planety, na kterou nedopadá světlo žádné hvězdy, nezní příliš lákavě, ale bylo spočítáno, že i toulavá planeta by díky geotermální energii nemusela být zcela zmrzlým a mrtvým místem.

Daleko větší příslib ale nabízí dvojice exoplanet, objevených právě v úvodu zmíněnou sondou Kepler. Obě jsou větší než Země a od svých mateřských hvězd také dostávají podstatně větší podíl záření, ale zároveň se obě nacházejí v obyvatelné zóně, kde nepanuje ani přílišné vedro, ani chlad. Umístění v obyvatelné zóně je jedním ze základních předpokladů pro vznik života. Jeho úspěšný rozvoj zároveň potřebuje čas – a přesně toho měly vrchovatě jedny z nejstarších objevených exoplanet.

Tiago Campante/Peter Devine

Nacházejí se v soustavě Kepler-444 a její stáří astronomové odhadují na 11,2 miliard let. Pro srovnání, Země vznikla před 4,5 miliardami let. Bohužel, prastarým planetám v 117 světelných let vzdálené soustavě schází pro změnu ta zdravá vzdálenost od jejich neméně starého slunce.

Rekordmanem ale zatím zůstává exoplaneta, přezdívaná „Metuzalémova“. Právem! PSR B1620-26 b brázdí kosmickým prostorem necelých třináct miliard let, takže je už skoro tak stará, jako vesmír sám (jeho stáří odhadujeme na 13,8 miliard let).

Metuzalémova planeta

Je navíc součástí velice zajímavé soustavy, kterou tvoří hned dvě hvězdy: pulsar a bílý trpaslík. Jak by asi vypadaly formy života, které by v tak rafinované soustavě dokázaly existovat? Zatím nezbývá, než si pouštět fantazii na špacír...

Tagy: neutronová hvězda bílý trpaslík pulsar exoplanety nejstarší planeta Kepler toulavá planeta

Zdroje: Vlastní