Tu z ilustračního obrázku ale mají na svědomí pozemští badatelé. Eric Mamajek a Erin Scottová z Rochesterské univerzity a Matthew Kenworthy z univerzity v Leidenu dospěli k závěru, že obří planeta s poetickým označením 1SWASP J1407 b, objevená v roce 2012, disponuje neméně obřími prstenci.

Zatímco u nás se obdivujeme prstencům Saturnu, oproti 434 světelných let vzdálené planetě je to nic: její prstence dosahují dvousetnásobné velikosti těch Saturnových, a kdyby si je Saturn vypůjčil, byly by ze Země viditelné i přes den.

Jejich krása ale nevydrží věčně. V průběhu následujících několika milionů let se z kroužícího kosmického „smetí“, kterým jsou prstence tvořeny, nabalí čím dál větší kupy hmoty, až se z prstenců vyloupnou jednotlivé měsíce.

zdroj: tisková zpráva

Dopracuje se lidstvo do té doby k mezihvězdným letům, aby se nějaká budoucí generace stihla megaprstenci pokochat na vlastní oči? Kam bychom to měli stihnout určitě, to je těleso s označením WISE 0855−0714.

Nachází se „pouhých“ 7,5 světelných let od nás a spekuluje se, že jde o tzv. toulavou planetu. Za toulavé nebo také nomádské považujeme ty planety, které nekrouží kolem žádné hvězdy a cestují vesmírem zcela samy.

Jejich existence nám donedávna nebyla známá, ale jak ukazují pozorování z předchozí dekády, nepůjde o nic zas tak neobvyklého. Představa planety, na kterou nedopadá světlo žádné hvězdy, nezní příliš lákavě, ale bylo spočítáno, že i toulavá planeta by díky geotermální energii nemusela být zcela zmrzlým a mrtvým místem.

Daleko větší příslib ale nabízí dvojice exoplanet, objevených právě v úvodu zmíněnou sondou Kepler. Obě jsou větší než Země a od svých mateřských hvězd také dostávají podstatně větší podíl záření, ale zároveň se obě nacházejí v obyvatelné zóně, kde nepanuje ani přílišné vedro, ani chlad. Umístění v obyvatelné zóně je jedním ze základních předpokladů pro vznik života. Jeho úspěšný rozvoj zároveň potřebuje čas – a přesně toho měly vrchovatě jedny z nejstarších objevených exoplanet.

zdroj: Tiago Campante/Peter Devine

Nacházejí se v soustavě Kepler-444 a její stáří astronomové odhadují na 11,2 miliard let. Pro srovnání, Země vznikla před 4,5 miliardami let. Bohužel, prastarým planetám v 117 světelných let vzdálené soustavě schází pro změnu ta zdravá vzdálenost od jejich neméně starého slunce.

Rekordmanem ale zatím zůstává exoplaneta, přezdívaná „Metuzalémova“. Právem! PSR B1620-26 b brázdí kosmickým prostorem necelých třináct miliard let, takže je už skoro tak stará, jako vesmír sám (jeho stáří odhadujeme na 13,8 miliard let).

zdroj: wikipedia

Je navíc součástí velice zajímavé soustavy, kterou tvoří hned dvě hvězdy: pulsar a bílý trpaslík. Jak by asi vypadaly formy života, které by v tak rafinované soustavě dokázaly existovat? Zatím nezbývá, než si pouštět fantazii na špacír...