Až polovinu vikinských nájezdníků tvořily ženy

- Člověk autor: Lukáš Grygar

Představa dávného skandinávského válečníka je daná: ať už nám před očima vytane umolousaný, vousatý démon, nebo umolousaný, charismatický Mads Mikkelsen, vikinský bojovník je v našich představách muž. Archeologické nálezy ale potvrdily, že realita byla odlišná.

Štítonošky podobné Lagerthě ze seriálu Vikings nemusely být vůbec fikcí

Štítonošky podobné Lagerthě ze seriálu Vikings nemusely být vůbec fikcí,zdroj: History Channel

Archeologie se v mnoha ohledech protíná s funebráctvím a právě hroby dávných kultur jsou často hlavním zdrojem informací, které si o těchto kulturách pracně skládáme. I do zkoumání minulosti ale zasahují předsudky současnosti a jeden konkrétní nám dlouhá léta zkresloval naše povědomí o obávaných vikinzích.

Když totiž archeologové v některém z vikinských hrobů objevili zbraně, automaticky předpokládali, že pohřbený byl muž – a to dokonce i v případě, že hrob obsahoval také šperky. Pohřebiště na východě Anglie, odhalená v posledních letech, ale dosavadní praxi staví na hlavu.

Vikinský hrob v Polsku

Ostatky z hrobů, považovaných na základě pohřbených předmětů za mužské, byly nově podrobeny osteologickému (kostnímu) rozboru, který ukázal, že celá řada z nich patřila ve skutečnosti ženám. Výsledný poměr mužských a ženských bojovníků a bojovnic v nalezených hrobech se tak srovnal na hodnoty, které by udělaly radost zastáncům rovnoprávnosti.

Ani důkladnější rozbor ale nemůže poskytnout kompletní obraz majitele či majitelky daných ostatků. Pokud si archeologové ze svého letitého omylu něco odnesli, je to především vědomí, že obsah hrobů nevede k jednoznačným odpovědím – také samotná přítomnost zbraní nemusí vůbec znamenat, že pohřbený byl bojovníkem nebo bojovnicí.

Foto: Hans Splinter

Četnost ženských ostatků nicméně potvrzuje dřívější teze, podle kterých vikingové nenechávali družky doma u plotny, ale naopak na své výpravy vyráželi společně (jak napovídalo např. zajetí manželky slovutného vůdce Hæstena anglosaskými bojovníky).

Náplní těchto výprav navíc nebylo zdaleka jen plenění, ale také zakládání dlouhodobých osídlení. Podle dobových záznamů z 11. století jich na území dnešní Anglie jedenadvacet spravovaly přímo ženy. Oproti čtyř stům mužských osad se to může zdát nepodstatné, ale patriarchální uspořádání vikinské společnosti není v rozporu s existencí žen, které kromě vařečky ovládaly také meč.

John Charles Dollman

John Charles Dollman, Jízda valkýr (1909)

Vikinští muži si ostatně cenili žen silných a inteligentních jak v bájích, tak v domácnosti, kde byla rozhodující pozice ženy nedotknutelná. Možná proto také dbali na svou hygienu daleko víc, než bychom z jejich moderního zpodobnění předpokládali.

Nejenom, že měli pro očistu vyhrazený konkrétní den, tzv. laurdag (dnes jde o norský výraz pro sobotu), ale i v tomhle případě poskytují vikinská pohřebiště nový pohled na zažité stereotypy: jedněmi z nejčastěji nalézaných předmětů nejsou sekery nebo meče, ale – hřebeny.

Tagy: archeologie vikingové pohřebiště

Zdroje: Bones Don't Lie