Bereme si víc, než Země stíhá vyrobit. A rok od roku jsme nenasytnější

MAGAZÍN - Příroda autor: red

Člověk je pro planetu jednoznačně náročný organismus. Bere si totiž víc, než Země vůbec stihne obnovit. A ještě je navíc nenasytný - takzvaný "Overshoot Day" (den, kdy vyčerpáme přírodní zdroje, které Země dokáže vyrobit za rok a tedy žijeme na dluh) přišel letos rekordně brzo, o pět dní dříve než loni. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Letošní "den zlomu" nastal v pondělí. Za pouhých sedm měsíců spotřebovalo roční příděl přírodního bohatství, jakými jsou pastviny pro dobytek, ryby v oceánech či schopnost rostlin absorbovat vyprodukovaný oxid uhličitý. Právě tento skleníkový plyn je podle neziskové organizace Global Footprint Network nejcitelnějším faktorem v otázce nároků lidstva na přírodu, neboť uhlíková stopa tvoří 60 procent tzv. ekologické stopy.

"Žijeme za půjčené prostředky, protože vypouštíme více oxidu uhličitého, než mohou naše oceány a lesy pohltit, systematicky ničíme rybí populace a kácíme lesy rychleji, než se dovedou množit a dorůstat," konstatuje ekologická organizace.

"Pokračujeme v budování našeho ekologického dluhu," řekl v reakci na zprávu Pascal Hanifin ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který na iniciativě spolupracuje.

Výpočet data každoročního "dne překročení" vychází z porovnání globální biokapacity a poptávky. Institut Global Footprint Network k němu využívá údaje OSN z tisícovek oblastí lidské činnosti, včetně rybářství, lesnictví, dopravy a energetiky. Podle institutu na začátku 60. let lidstvo využívalo tři čtvrtiny kapacity zdrojů Země a od 70. let v důsledku ekonomického a populačního růstu začala poptávka překračovat nabídku.

V roce 1993 vyšel tento den na 21. října, v roce 2003 na 22. září a loni už na 13. srpen. Mírně povzbudivý je ale fakt, že tempo, jakým se datum posouvá v kalendáři dopředu, v posledních pěti letech kleslo na v průměru méně než jeden den ročně. Do té doby byly ročním průměrem tři dny.

Global Footprint Network v rámci aktivit "dne překročení" zveřejnil také údaje o ekologické náročnosti životních stylů jednotlivých krajin světa. Nejhorší jsou v tomto ohledu Australané. Kdyby každý na Zemi žil jako oni, bylo by k udržení rovnováhy potřeba 5,4 modrých planet, zatímco světový průměr dnes činí 1,6.

Kolik Zemí by bylo třeba, kdyby všichni žili jako obyvatelé těchto států

  • Austrálie 5,4
  • USA 4,8
  • Švýcarsko 3,3
  • Jižní Korea 3,3
  • Rusko 3,3
  • Německo 3,1
  • Francie 3,0
  • Británie 2,9
  • Japonsko 2,9
  • Itálie 2,7
  • Španělsko 2,1
  • Čína 2,0
  • Brazílie 1,8
  • Indie 0,7

Tagy: zahraničí domácí ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: ČTK,AFP