Cvičení není jen na srdce, ale i na rakovinu

Dlouho se vědělo, že fyzická aktivita snižuje riziko vzniku mnoha typů rakoviny – zejména prsu, tlustého střeva a dělohy. Teď se ale objevují důkazy, že cvičení pomáhá i při již rozvinuté diagnóze, a to nejen zlepšením fyzické kondice nebo nálady, ale biologickým efektem přímo na nádorové prostředí.

Nová studie vedená vědci z Karolinska Institutet ve Švédsku odhalila, proč tomu tak je. Odpověď tkví v tom, jak cvičení „probudí“ imunitní systém.

Co se při cvičení děje?

Vědci sledovali skupiny laboratorních myší s rakovinou. Polovině z nich umožnili pravidelné běhání v kolečku. Výsledky byly dramatické: myši, které se hýbaly, mělymenší nádory, nižší úroveň zánětu a – co je klíčové –větší aktivitu tzv. cytotoxických T-buněk, které jsou zodpovědné za ničení nádorových buněk.

Tyto buňky jsou jakousi „speciální jednotkou“ imunitního systému. Jsou schopné cíleně rozeznat a zničit nádorové buňky – ale potřebují k tomu signál. A právě fyzická aktivita tento signál vysílá.

Jaký signál to je?

Výzkum ukázal, že během cvičení se ve svalech uvolňují látky zvané myokiny – konkrétně interleukin-15 (IL-15) a interleukin-6 (IL-6). Tyto signální molekuly:

• podporují migraci T-buněk do nádorové tkáně

• zvyšují jejich „bojovou“ aktivitu

• a zároveň snižují imunosupresivní vliv nádorového mikroprostředí

Jinými slovy – cvičení mění rovnováhu sil uvnitř nádoru. Není to jen trénink pro svaly, ale i pro imunitní systém.

Nejde jen o myši. Funguje to i u lidí?

Ano – i když výzkum je zatím v počáteční fázi, klinická data potvrzují, že lidé s rakovinou, kteří pravidelně cvičí (i mírně), mají:

• vyšší šanci na přežití

• nižší riziko recidivy

• lepší odpověď na imunoterapii

  (American Cancer Society)

Například u pacientek s rakovinou prsu vedl pravidelný pohyb ke zlepšení prognózy až o 30 %. A to nezávisle na věku, typu nádoru i fázi onemocnění.

Kolik a jak cvičit?

Z hlediska imunitního účinku se zdá, že:

• 150 minut mírného cvičení týdně (např. svižná chůze) je minimum, které aktivuje potřebné procesy

• ještě lepší efekt má kombinace aerobní aktivity a posilování

• krátkodobé „záchvaty“ intenzivního pohybu mají také vliv, ale konzistence je klíčová

Dobrou zprávou je, že i mírná aktivita je lepší než žádná – už pouhá denní procházka může mít efekt na úroveň myokinů a imunitních funkcí.

Nový přístup k léčbě?

Zjištění mění strategii moderní onkologie. Mnoho onkologických center začíná cvičení zařazovat jako součást léčebného plánu – nejen jako doplněk, ale jako aktivní prvek biologické terapie.

„Je to jako dát vojákům na frontě rádiovou zprávu, kde je nepřítel. Bez toho bloudí, s tímto signálem útočí přesně,“ říká vedoucí výzkumník Helene Rundqvist z Karolinska.

Co čeká dál?

Další fáze výzkumu se zaměří na:

• přesné dávkování a typy cvičení pro různé diagnózy

• kombinaci fyzické aktivity s imunoterapií nebo chemoterapií

• vývoj „myokinových náhražek“ – tedy léků napodobujících účinky cvičení u pacientů, kteří se hýbat nemohou

Shrnutí: Tělo jako nástroj léčby

Cvičení už dávno není jen o vzhledu nebo kardiovaskulární kondici. Je to biologický akt, který spouští signály v těle, jež přirozeně aktivují obranný systém proti rakovině. Vědci tak potvrzují starou pravdu – tělo umí bojovat, když mu dáme šanci.

„Každý krok může být součástí terapie. Možná ten nejlevnější, nejpřirozenější a nejdostupnější,“ uzavírá Rundqvist.