Bomba, která změnila svět

16. 7. 2020 – 10:17 | autor: ave | komentáře:

Bomba, která změnila svět
Trinity. První výbuch atomové bomby. | zdroj: Dickinson Museum Center

Vybuchla před 75 lety v poušti Nového Mexika a zahájila atomový věk.

Téměř nikdo o tom tehdy nevěděl. Šestnáctého července 1945 Američané na odlehlé střelnici Alamogordo na jihozápadě země odpálili první atomovou bombu.

Když poprvé uviděli hřib

Bomba tvořená několika kilogramy plutonia a konvenční trhavinou vybuchla nad ránem. Následovalo to, co do té doby nikdo nespatřil. Vyšlehly plameny a ze země začala stoupat ohnivá koule ozařující okolí, která postupně měnila tvar na hřib. Jeho barva přecházela ze zelené na nachovou.

Nad pouští se rozvířilo ohnivé peklo.

zdroj: YouTube

"Bylo to silnější než tisíc sluncí," popsal výbuch hlavní konstruktér bomby Robert Oppenheimer. Velitel výbuchu Kenneth Bainbridge si ulevil: "Stali se z nás zkurvysyni."

Oba pozorovali explozi nazvanou podle svaté trojice Trinity, která byla ekvivalentní dvaceti kilotunám trinitrotoluenu, z bezpečí jedenácti kilometrů vzdáleného bunkru.

Celkem sledovalo pokusný výbuch 260 lidí. Nikdo z nich nebyl blíž než devět kilometrů.

V základním táboře operace, který byl od místa výbuchu vzdálen čtyřicet kilometrů, cítili žár jako z rozžhavené trouby. A ještě 190 kilometrů od exploze rozbíjela tlaková vlna okna domů. Vojáci to lidem vysvětlili výbuchem v muničním skladu.

Z ocelové věže, na kterou umístili bombu, nezbylo téměř nic. Vypařila se v žáru čtyř tisíc stupňů Celsia. Pouštní písek v okruhu několika set metrů od epicentra byl roztavený. Připomínal zelené sklo.

Dostali Japonce do kolen

Operaci Trinity tajila americká armáda do doby, než atomové pumy použila v Japonsku. Za necelý měsíc od jaderného testu Trinity, devátého srpna, svrhli Američané téměř identickou plutoniovou bombu na město Nagasaki. A tři dny před tím shodili uranovou bombu na Hirošimu. Při bombardováních zahynulo na 200 tisíc lidí

Strašné zbraně, o kterých Japonci neměli ponětí, přiměly jejich velení čtrnáctého srpna kapitulovat.

Prezident Franklin Delano Roosevelt schválil první částku na projekt atomové bomby Manhattan už v prosinci 1941. Bylo to ještě před tím, než Japonci zaútočili Pearl Harbor.

K tomu, aby zvýšil rozpočet a urychlil práce na atomové bombě, přiměly prezidenta dopisy, kterými ho bombardoval Albert Einstein. Věhlasný fyzik prezidenta upozorňoval, že pokud atomovou bombu získá jako první nacistické Německo, povede to ke katastrofě nedozírných rozměrů.

Dřepíme v jaderné bublině

Atomová bomba každopádně změnila svět. Stala se součástí diplomacie studené války a zůstala jí dodnes.

Jaderná munice zahájila éru nazývanou Mutual Assured Destruction (Vzájemně zajištěné zničení). Byla známá pod příznačnou zkratkou MAD (šílené). Během MAD nashromáždili Američané a Rusové takové množství jaderných zbraní, které by několikrát vyhladilo lidstvo.

V nukleárních bublině žijeme dodnes. Množství jaderných zbraní, které mocnosti udržují, je nesmyslné jak z hlediska obrany, tak útoku, protože je nelze všechny nasadit. Politici a vojáci to vysvětlují snahou zachovat paritu.

Je to úděsně nebezpečná parita.

Nejnovější články