Na celém světě nenaleznete větší druh žraloka. Žraloci obrovští dělají čest svému jménu, dorůstají devíti metrů, někteří však mohou dosáhnout až dvojnásobek této délky.

Není to však druh, ze kterého byste měli mít strach – věrný své podobnosti k velrybám se v tropech žijící Rhincodon typus živí planktonem. Lidem nebezpečný není, o čemž se můžete přesvědčit v úžasném videu.

zdroj: YouTube

Žraloci obrovští jsou však pozoruhodní nejen velikostí, ale i dlouhověkostí. Předpokládá se, že se dožívají 100 i více let. Jak ale tento věk zjistit?

Američtí a australští biologové nalezli originální způsob, jak určit stáří pomocí radioaktivního spadu vzniklého při zkouškách atomových bomb za studené války. Píše o tom agentura Reuters.

Otisk doby v obratlích

V chrupavkovitých obratlích těchto žraloků se tvoří proužky, které lze pokládat za obdobu letokruhů u stromů. Vědělo se o tom už dříve. Vědci si však nebyli jisti, zda se vytvoří nový pruh jednou za rok, či jen za šest měsíců.

Výzkumníci proto v tělech několika uhynulých žraloků uložených v laboratořích změřili v pruzích hodnotu izotopu uhlíku 14. To je radioaktivní prvek, který se vyskytuje přirozeně, nicméně je také produktem při jaderném výbuchu.

Naměřené hodnoty pak vědci porovnali s výkyvy hladiny izotopu v atmosféře v padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy mocnosti prováděly (později zakázané) pokusné jaderné výbuchy, zpravidla podmořské.

"Každý živočich vystavený zvýšeným hodnotám izotopu uhlíku 14 má zvýšenou koncentraci izotopů ve své tkáni," vysvětlil spoluautor studie Mark Meekan z australského Institutu oceánských věd v Perthu. "To znamená, že uvnitř těla nese otisk doby, který můžeme měřit."

Izotopy se v menší míře rozšířily po celém světě a jsou v malé, leč detekovatelné míře, přítomné i v živé tkáni jako "radioaktivní letokruhy".

To by teoreticky dovolilo odhalit živočichy žijící během padesátých a šedesátých let dvacátého století, tedy nejméně 70 let staré. Pro otestování dlouhověkosti žraloků je to ale nedostatečné. Meekan proto bere zvýšené hodnoty uhlíku z éry pokusných jaderných výbuchů jen jako orientační bod pro cesty zpátky po ose času.

Od roku 2005 se svým týmem odchytává žraločí jedince a provádí u nich měření izotopů uhlíku 14. To dovoluje odhadnout, jak rychlé jsou proměny uhlíku – což zpětně dovoluje identifikovat stáří více žraloků a srovnat jejich "letokruhy" zapsané do páteře.

Přežijí čínskou medicínu?

Z dat proměny izotopů v čase vyplynulo, že páteřní vrstvy žralokům přirůstají jednou do roka, nikoliv dvakrát. Díky tomu se podařilo určit věk několika studovaných jedinců z laboratoří mezi 35 až 50 lety.

"Stále nemůžeme bez pochybností říct, zda se tito žraloci mohou dožít sta let, ale nyní se to jeví jako pravděpodobné, vzhledem k tomu, že náš největší žralok měl padesát let a měřil deset metrů. Máme přitom zdokumentováno, že žraloci obrovští můžou narůst do téměř dvojnásobné velikosti kolem osmnácti metrů," cituje agentura Reuters Marka Meekana.

Meekan také vysvětlil smysl studie, kterým je odhadnout odolnost populace proti rybolovu. Žraloky obrovské zabíjejí ve velkém především čínští rybáři. V "říši středu" se vyrábí produkty ze žraločích ploutví a kůže, které využívá "tradiční čínská medicína.

"Když se staráte o jakýkoli mořský druh, je zásadní vědět, jak rychle roste, protože to určuje odolnost jeho populace vůči rybolovu. Populace rychle rostoucích druhů se rychle obnovuje, takže dokáže přežít i relativně těžké ztráty. Druhy, které rostou pomalu, se však neobnovují tak rychle a proti rybolovu nejsou odolné," řekl biolog Meekan.

Studie byla publikována v žurnálu Frontiers in Marine Science.